Výbuch a tlaková vlna ruské bomby FAB-500 M62 má ničivé následky, třeba s terénním autem doslova „mrští“; a ke všemu je velmi přesná

Ruské letectvo se v poslední době snaží stále častěji zapojovat do bojových akcí na Ukrajině, pročež a bombarduje cíle na frontě nebo v její blízkosti. Bomby se přitom piloti snaží svrhávat tak, aby se nevystavovali protivzdušné obraně a tedy zůstali beze ztrát, což se jim daří i díky speciálně upraveným pumám. Na hlavu ukrajinských vojáků dopadají nejčastěji pumy FAB-500 M-62, které jsou díky své velikosti neobyčejně ničivé; Rusko má však ve výzbroji i větší.

Bomby rodiny FAB-500 existují desítky let

Konstrukce sovětských leteckých bomb řady FAB-500 není žádnou novinkou, první typy byly do výzbroje zavedeny již v roce 1954. I proto nesou označení jako FAB-500 M-54, přičemž byly primárně určeny pro těžké bombardéry. V podstatě se dá říci, že měly být užívány k plošným útokům podobným bombardování německých cílů spojeneckými strategickými bombardéry. V roce 1962 se potom objevila nová verze FAB-500 M-62 určená pro stíhací nebo taktické bombardéry. Měla malý odpor, aby letadla zbytečně nebrzdila.

Jak označení pumy číslovkou „500“ naznačuje, jde o zbraň o hmotnosti 500 kilogramů, přičemž je 2,57 metrů dlouhá a má průměr 40 cm. Uvnitř je pak hlavice obsahující 300 kg účinné trhaviny. Dle parametrů bombu je předpoklad, že ji budu letadla svrhávat z výšky od 570 metrů do 12 km, a při shozu se mohou pohybovat rychlostí od 500 do 1 900 km/h. Pumy nasadila sovětská armáda ve velkém počtu například v Afghánistánu, a Rusko potom v Sýrii. Nést je přitom dokáže většina víceúčelových letadel nebo taktických bombardérů ve výzbroji ruského letectva.

Pumy dokázalo Rusko zmodernizovat

Letectvo Ruské federace nasazuje bomby v současné době stále častěji na Ukrajině, ale podle všeho v upravené verzi. Konstruktérům se totiž podařilo pro tyto pumy vyvinout konverzní sadu podobnu americké JDAM. V principu dojde k připevnění na pumu, což změní gravitační bombu na naváděnou. V případě Ruska však pravděpodobně nikoliv přes systém GPS, ale prostřednictvím ruského GLONASS. Sada ke všemu obsahuje i řídící ploutve a mění bombu v klouzavou. V závislosti na výšce shozu má být schopna zasáhnout cíl do vzdálenosti až 60 km.

Pro ruské piloty je to důležité, protože jim to umožňuje bombardovat ukrajinské cíle z ruského vzdušného prostoru, a zároveň se držet mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Ta má totiž většinou blízko fronty jenom systémy kratšího dosahu – jednak je drží v bezpečí před ruskými drony (jako je třeba Lancet), a také je používá k ochraně ukrajinských měst před útoky ruských řízených střel. I proto Rusko pravděpodobně s těmito útoky nepřestane.

Hlavice o hmotnosti 300 kilogramů dokáže napáchat veliké škody, z Ukrajiny jsou známa videa zachycující terénní automobil, s nímž si výbuch doslova „pohrál“. Pumy FAB-500 M-62 měly navíc hlavní roli v nechtěném bombardování ruského Bělgorodu, kde se při přeletu uvolnily z letounu, který zřejmě mířil k hranicím s Ukrajinou. Jedna z pum tehdy vybuchla na křižovatce a další zasáhla dům, ale naštěstí pro tamní obyvatele neexplodovala.