Desítky let vývoje se vyplatily, indické letectvo má poměrně schopný letoun HAL Tejas Mk1 domácí výroby. Některými schopnostmi se vyrovná současným ruským strojům.
Indie má dlouhodobé konflikty s několika okolními zeměmi, zejména s Čínou a Pákistánem. Takže i proto se vždy snažila mít velmi silné letectvo. Většinu strojů však musela kupovat, nejvíce jich přitom bylo ze Sovětského svazu, a později z Ruska, ale třeba i z Francie. Indové se však netají ambicemi být alespoň částečně soběstační – hovoří asi o 50 % letectva. To by zemi do jisté míry zbavilo závislosti a nemusela by řešit třeba výpadky dílů, jako je tomu nyní kvůli válce na Ukrajině. Aktuálně vyvíjí letoun HAL Tejas, ale v plánu je i stroj 5. generace.
Indické letectvo chce objednat více letadel
Vývoj letounu ukazuje, že jít vlastní cestou není jednoduché; Indie s ním začala již v 80. letech 20. století, ale poprvé se vznesl až v roce 2001, a do výzbroje byl zařazen roku 2015. Aktuálně existuje asi 40 strojů, od roku 2023 ovšem nabíhá výroba vylepšeného modelu Mk1. Toho si indické letectvo objednalo 83 kusů, a mluví se o dalších objednávkách. Postupně by měl letoun nahradit Mikoyan MiG-29 Fulcrum, a možná i Suchoj Su-35MKI, což je nejpočetnější stroj Indie. A jelikož má země velké nerostné i lidské zdroje, mohlo by to jít vcelku rychle.
Indian Navy Second Carrier INS Vikrant has it's first Fighter Jet Landing with a Navalized HAL Tejas today
The Tejas-N may prove useful as a Trainer Jet for training rookie Naval Aviators for Carrier landing as it can simulate Rafale-N for Carrier landing training pic.twitter.com/JX3wWmLjC1— BharatPatriot 🇩🇪🇺🇸🇺🇦🇨🇵🇮🇱🇪🇺 (@BharatPatriot1) February 6, 2023
HAL Tejas je jednomotorový letoun, který se od velkého dvoumotorového Suchoje Su-30 v mnohém liší. Oproti rychlosti Mach 2 dosahuje pouze 1,6, a je o více 1/3 kratší. Velikost se projevuje třeba na bojovém dosahu, který je u indického stroje jen 1 850 km, zatímco dostup má 16 kilometrů na výšku; zato ruský letoun je mnohem schopnější. To je klíčové třeba v oblasti hranic s Čínou, kde jsou vysoké hory a velmi vzdálené základny, což indický stroje limituje. Na druhou stranu má HAL Tejas moderní radar AESA, ale ruský stroj nikoliv.
HAL Tejas unese mnohem méně výzbroje
Dalším handicapem může být množství výzbroje, protože indický letoun má nosnost jenom 5 300 kg a 8 závěsných bodů, kdežto ruský stroj jich má 12 a unese 8 tun zbraní. Indii se ale zase podařilo vyvinout i námořní verzi, letoun již přistál i na letadlové lodi, což znamená, že může nahradit ruské MiG-29. Obecně se tak dá předpokládat, že podíl ruských strojů bude v indickém letectvu pomalu klesat. Indie má navíc s Ruskem problémy, na letadla jí nyní chybí náhradní díly, a třeba modernizované indické tanky T-90 ruská armáda nejspíše poslala na Ukrajinu.
Rozvoj leteckého průmyslu a sbírání zkušeností je pro Indii důležité, chce se totiž stát soběstačnou zemí. HAL Tejas je jen prvním krokem, v plánu je dokonce stavba letounu 5. generace HAL AMCA, a následně i vývoj letounu generace šesté, ale k tomu musí země získat zkušenosti a technologie. Stroj AMCA by měl podle plánů poprvé vzlétnout v roce 2025, a o 10 let by mohla začít nabíhat jeho výroba. V roce 2040 má být běžně ve výzbroji, což bude pro budoucnost neindických strojů další rána; tedy hlavně pro Rusko.