Strach je pro vojáky, kteří jsou ve válečné oblasti vystaveni palbě nepřítele, přirozenou věcí, s níž se musí vypořádat. Pokud ne, mohly by je obavy až paralyzovat a mít vliv na bojový výkon celých jednotek v poli. Vojáci mají samozřejmě různé nepříjemné pocity, a kupodivu je nepůsobí jenom nebezpečné zbraně nebo odstřelovači, ale třeba i smrt, zranění, technika, stejně jako další – možná na první pohled ne tak zjevných – věcí a jevů.

Vojákovi může bušit srdce, nebo se i pomočí

Strach vojáků mívá podle průzkumu prezentovaného časopisem Time nejčastěji podobu bušení srdce a zrychleného pulsu, svalového napětí nebo jakéhosi pocitu „žaludku na vodě“. U 6 procent vojáků se dokonce objevilo samovolné močení, u pěti procent pak uvolnění stolice, ale jen výjimečně mdloby a zvracení. Ze zbraní se pak vojáci údajně nejvíce obávají bomb a všech typů dělostřelectva, a to včetně raketometů.

iZdroj fotografie: Uživatel DVIDSHUB/ Creative Commons / CC BY

I v tomto případě lze ale určitě rozlišovat, o jaký typ dělostřelectva se jedná, protože například před klasickými dělostřeleckými granáty se dá relativně snadno schovat v zákopech (tedy kromě přímého zásahu). Ale neplatí to tehdy, pokud jsou hlavice termobarické. Velký strach pak vojáci pociťují také z rychle postupující pěchoty, protože vědí, že je čeká boj tváří v tvář. V poslední době jim však nahání obavy i drony, jelikož mohou objevit jejich pozice nebo na ně nečekaně zaútočit, aniž by o jejich přítomnosti nad hlavou věděli.

Obavy panují ze zranění břicha nebo očí

Ukazuje se, že mají vojáci strach i kvůli vlastní technice a elektronice – tím nejčastějším spouštěčem je, že ztratí spojení, protože se může vybít baterie nebo dojít k poškození vysílačky. Další obavy jsou ze samotné smrti a různých zranění, nejčastěji jde o zranění v oblasti břicha, očí a genitálií. Pro překonání tohoto strachu je důležité, aby vojáci věděli, že se o ně kolegové a lékaři postarají, velký problém ale nastává, pokud se obávají, že je spolubojovníci nezachrání.

Ruští vojáci komentují svou výzbroj: „Helma z 2. světové války s hezčím obalem, balistická vesta s kartonem místo oceli“

Na druhou stranu existuje podle průzkumů ještě jedna – rozšířenější – obava, než jsou ty ze zranění a smrti, a tou je strach, aby si o nich jejich spolubojovníci nemysleli, že jsou zbabělci. Kupodivu se často jedná o pocity veteránů. Vojáci se nicméně také obávají, aby neztratili víru ve válečné cíle a ve velení, což by jinak mělo katastrofální dopad na jejich morálku a celkovou bojeschopnost. Hned za tím je strach o kvalitu jejich výcviku a materiálu, zvláště pak u armád, v nichž vojáci vidí znatelné nedostatky (třeba jako ruští branci na Ukrajině).