Turecko má vlastní balistickou raketu Tayfun, doletí i přes 500 km a může být základem pro raketu s dosahem 2 500 km

Mnohé země na Blízkém východě vlastnily nebo stále vlastní balistické střely různých sovětských konstrukcí (např. Scud), ale v poslední době stále častěji vyvíjí systémy domácí konstrukce. Asi nejdále je s nimi Írán, který má velký arzenál balistických raket, ale pozadu nezůstává ani Turecko a netají se velikými ambicemi. V současné době je jeho nová střela Tayfun schopna zasahovat cíle na vzdálenost větší než 500 kilometrů; má to být ale pouze začátek.

Menší Bora-1 má vysokou přesnost

S vývojem vlastních balistických raket začalo Turecko již dříve, a od roku 2018 má ve výzbroji taktické balistické rakety Bora-1. Jde o výrobek turecké společnosti Roketsan s dosahem až 280 kilometrů, raketa má přitom délku 8 metrů a hmotnost 2,5 tuny, a je schopna nést hlavici o hmotnosti 470 kilogramů. Naváděna je za pomoci GPS, její přesnost je pak udávána na 10 metrů. Ale Roketsan avizoval i vývoj střely Bora-2 s delším doletem.

Türkiye’nin şu ana kadarki en uzun menzilli füzesi Tayfun’un yeni test atışı Rize’de gerçekleştirildi. pic.twitter.com/bfUzt4qweU

— Pusholder (@pusholder) May 23, 2023

V květnu 2023 ke všemu výrobce odpálil rakety Tayfun, ale není zcela jisté, zda šlo o avizovanou Bora-2; je to však velmi pravděpodobné. Podle dostupných údajů zasáhla střela stanovený cíl ve vzdálenosti 560 kilometrů, což znamená, že mají turecké střely nyní dvojnásobný dosah. Bližší údaje o tom, jak veliká je nová turecká zbraň nebo jakou je schopna nést hlavici, země zatím nezveřejnila. Podle všeho je pak na kolovém podvozku se 2 raketami.

Cílem jsou rakety středního doletu

Turecko se netají záměrem jít s vývojem dále, před několika lety dokonce oznámilo, že se bude pokoušet o střely s dosahem 2 500 kilometrů, i když neupřesnilo, jestli půjde o střelu balistickou nebo řízenou; možné je totiž obojí. Pokud by se jednalo o balistickou raketu, spadala by do kategorie střel středního dosahu – v oblasti Blízkého východu by se tak Turecko vyrovnalo ambicióznímu íránskému programu.

Velký otazník ale visí nad důvody Turecka pro vývoj takové zbraně, země je obvykle staví z důvodu odstrašení rivalů. „Země půlměsíce“ však dlouhodobě nemá v oblasti jediného oponenta, proti němuž by zbraň podobného typu mohlo nasadit. Jsou samozřejmě známé jeho napjaté vztahy s Řeckem, ale na druhou stranu je velmi obtížně představitelné, že by si dva členové Severoatlantické aliance hrozili použitím balistických raket.