Ukrajina jenom v září zničila 30 systémů PVO, 40 velitelských stanovišť a S-400 i Buk-M3. Rusko slepne a hluchne

Nejde o náhodné zásahy jednotlivých kusů techniky rozesetých po frontové linii. V září 2026 Ukrajina podle oficiálního souhrnu svého ministerstva obrany zasáhla více než 30 prostředků protivzdušné obrany, radarů a prostředků radioelektronického boje a k tomu přes 40 velitelských stanovišť. Jmenovitý seznam se čte jako inventura toho nejcennějšího, co ruská armáda na obloze má: dvě odpalovací zařízení S-400 v Brjanské oblasti, radar 92N6 systému S-400 v Soči, systém Buk-M3 v Záporožské oblasti, Pancir-S1 i S2, radary Něbo-U, Něbo-SV, Podlet, Kasta, P-18 a mobilní stanice radioelektronického boje Krasukha-4. Když se tohle všechno rozbije za jeden měsíc, obrana nezkolabuje, ale v konkrétních sektorech začne nebezpečně řídnout.

Co znamená „slepnout a hluchnout“

Vojenská protivzdušná obrana funguje jako organismus se smysly. Radary jsou oči, bez nich systém nevidí přilétající cíl, nebo ho zachytí pozdě a nepřesně. Prostředky radioelektronického boje jsou uši a nervy, ruší nepřátelské signály, chrání vlastní komunikaci a koordinují odpověď. Velitelská stanoviště pak představují mozek, který rozhoduje, co sestřelit, kam přesunout baterii, kdy aktivovat zálohu.

Ukrajina v září zasáhla všechny tři vrstvy současně. A právě v tom spočívá klíčový rozdíl oproti izolovanému zásahu jednoho radaru nebo jedné odpalovací rampy. Když obránce přijde najednou o senzor, rušičku i štáb, který má situaci vyhodnotit, vzniká okno, ve kterém nemůže účinně reagovat. Ministerstvo obrany Ukrajiny to formuluje přímo: každý vyřazený prostředek PVO vytváří mezeru v obraně, kterou lze využít pro další údery. Září ukázalo, že Ukrajina tyto mezery nevytváří náhodně, ale cíleně a ve velkém.

Rekordní měsíc v číslech

Zářijová bilance nevyčnívá jen absolutním počtem zásahů. Podle souhrnu programu ePoints padl rekord v počtu zasažených prostředků PVO a radarů za celou dobu existence tohoto motivačního systému. Poprvé překročil celkový počet zásahů za hranicí 20 kilometrů hodnotu 11 000 a rekordní byl i počet úderů za 50 kilometrů. Nejdelší potvrzený zásah prostředku PVO padl ve vzdálenosti 552 kilometrů.

Pro srovnání s předchozími měsíci:

• Duben 2026: 25 zasažených prostředků PVO a radarů
• Květen 2026: 19 prostředků PVO a radarů, 8 štábů, 25 stanovišť UAV
• Červenec 2026: nejméně 9 jmenovitě uvedených cílů PVO, radarů a REB
• Září 2026: více než 30 prostředků PVO, radarů a REB, přes 40 velitelských stanovišť

Trend je zřetelný. Ukrajina tempo stupňuje a rozšiřuje záběr; v září se k protivzdušným systémům přidaly masivní údery na infrastrukturu ruských dronů. Zasažena byla místa skladování a vypouštění dronů Geraň a Gerbera, výcvikové centrum operátorů UAV jednotky Achmat v Petropavlivce, výrobní místo bezpilotníků v Severodoněcku i pozemní řídicí stanice dronů Orion u letiště Saky na Krymu.

Čím Ukrajina láme ruskou obranu

Ukrajinské ministerstvo obrany zařadilo zářijové zásahy do kampaně middle strike, která využívá domácí bezpilotní prostředky s doletem zhruba 30 až 200 kilometrů. Mezi klíčové typy patří drony FP-2, Hornet a Bulava. Od začátku roku 2026 bylo kodifikováno 32 typů middle-strike a 9 typů deep-strike bezpilotníků; celkem ukrajinská armáda zařadila do arzenálu 650 nových bezpilotních systémů, přičemž téměř 91 % veškeré nové výzbroje pochází z domácí produkce.

Logika je ekonomická i taktická. Ukrajinský dron stojí zlomek ceny systému S-400, jehož jedna baterie se odhaduje na miliardy korun. Drony se dají vyrábět rychle, nasazovat masově a v závěrečné fázi letu pracují autonomně, což ztěžuje jejich rušení. Evropská unie navíc začátkem října uvolnila další tranši 1,24 miliardy eur určenou přímo na ukrajinské drony, střely a munici k bezpilotníkům. Peníze tak proudí přesně do segmentu, který stojí za zářijovými výsledky.

Dokáže Rusko ztráty nahradit?

Podle analytické zprávy CSIS z července 2026 si Rusko stále drží desítky kompletních systémů S-400; předválečný stav činil 56 praporů s celkem 448 odpalovacími zařízeními. U rodiny Buk analytici pracují s odhadem kolem 390 systémů, z toho přes 70 v nejnovější variantě Buk-M3. Koncern Almaz-Antěj podle dostupných zpráv zdvojnásobil produkci S-400 v roce 2025 a urychlil dodávky Buk-M3.

Rusko tedy nahrazovat umí. Ale ne bezbolestně a ne okamžitě tam, kde ztráta vznikla. Každá zničená baterie S-400 znamená díru v dálkovém pokrytí, kterou musí zaplnit přesunem odjinud, a tím se obnažuje jiný sektor. Každý vyřazený Buk-M3 oslabuje pohyblivé krytí vojsk a logistických uzlů blíž frontě. A každý zničený radar nebo stanice REB prodlužuje dobu, po kterou obrana nevidí a neslyší.

Nejde o zhroucení celé ruské protivzdušné obrany. Rusko zůstává zemí s jedním z nejhustších systémů PVO na světě. Jde ale o systematické prorážení konkrétních vrstev v konkrétních sektorech, tam, kde si Ukrajina připravuje prostor pro další údery na mosty, sklady, letiště a logistické trasy. Září navíc přineslo i zásah železničního mostu přes Severokrymský kanál u Vladyslavivky, potvrzené zničení letounu Su-24 na letišti Saky, stíhačky MiG-29, vrtulníku Ka-27 a člunů v Sevastopolu.

Ruská armáda měla být druhou nejsilnější na světě. Drží ji ale armáda, která je na papíře výrazně slabší, a která rozdíl stírá inovacemi, rychlostí adaptace a schopností udeřit tam, kde to protivník nejméně čeká. V září to znamenalo jeho oči, uši i mozek.