Názor: jakým způsobem může být zničena přehrada jako ta Kachovská na Ukrajině, když má vydržet i těžké bombardování

Odpálení Kachovské přehrady na dolním toku Dněpru vneslo do vývoje rusko-ukrajinské fronty něco nečekaného, protože jsou útoky přes řeku na nějakou dobu prakticky vyloučeny. Zničení tohoto obřího díla označují někteří komentátoři za teroristický útok s velkými ekologickými i hospodářskými dopady, a zatímco Ukrajinci viní ze zničení Rusko, to zase svádí vinu na Ukrajinu. Kdo měl ale jaké možnosti přehradu zničit, potažmo jak? Je potřeba si uvědomit, že stavby takového účelu a takových rozměrů jsou extrémně odolné.

Hráz a výbušniny nejdou dohromady

K lepšímu pochopení, jak mohlo vůbec k incidentu dojít, je důležité pochopit souvislosti (více o nich ještě níže). Kupříkladu Kachovská přehrada na Ukrajině je (byla) obří vodní dílo na Dněpru, k jehož dokončení došlo roku 1956. Součástí hráze dlouhé 3,2 kilometrů je – nebo spíše byla – i vodní elektrárna. Samotnou hráz a levý břeh přehrady přitom kontroluje od února 2022 Rusko, kdežto pravý břeh nadále Ukrajina (ale ta nemůže přehradu obsluhovat).

To je velmi důležité vědět, protože už to samo o sobě vyvrací řadu teorií o možném zničení dostávajících se do „éteru“. Není potřeba příliš velkého zkoumání – místa, v nichž byla přehrada poškozena, jsou pod kontrolou ruských jednotek. A navíc je od října 2022, kdy se okupanti z pravého břehu Dněpru stáhli, známo, že ruští ženisté přehradu zaminovali.

Wider angle drone view of the Kakhovka dam looking south. pic.twitter.com/NcPcpB6YGQ

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) June 6, 2023

A právě tyto nálože jsou většinou odborníků považovány za hlavní důvod destrukce hráze, protože se zhroutila ve značné délce, a navíc i seismografy v Norsku zaznamenaly v té době příslušný otřes z výbuchu. Nabízí se přitom dvě verze, proč nálože explodovaly: 1) záměr, kdy k tomu vojáci prostě dostali rozkaz; 2) chyba ruských ženistů při kontrole náloží a jejich následné (nechtěné) odpálení. Možné to samozřejmě je, v místě muselo být soustředěno obrovské množství náloží, a i když nevybouchly všechny, napáchaly dost škod.

Přehrada udrží i vysokou hladinu

Jednou z dalších možností je samovolné protržení hráze způsobené jejím předchozím poškozením a vysokou hladinou vody, která může stoupnout třeba v důsledku tání sněhu a dešťů, jako tomu bylo v případě Kachovské přehrady, jejíž obsluhu ruské jednotky nezvládly. Na druhou stranu by měla přehrada vydržet i takový nápor vody, a navíc v tomto případě odporují teorii i zmíněné norské seismografické záznamy. Ale i tentokrát by se obecně jednalo o vinu toho, kdo přehradu zrovna obsluhuje; v případě té Kachovské to byly ruské jednotky.

Možností, jak nějakou přehradu protrhnout, je také její zasažení raketometem nebo podobnou zbraní. Nejspíše by to ale fungovalo jenom u menší stavby, případně s mohutnou soustředěnou palbou. Například v případě Kachovské přehrady k tomu mělo podle Rusů dojít také, konkrétně na ni měli Ukrajinci vypálit střelu z Vilcha-M. To je raketomet, který sice Ukrajina má, ale stejně jako její jiné zbraně není dostatečně silný, aby něco takového dokázal.

Hráz postavená v 50. letech 20. století za dob SSSR byla navíc zkonstruována tak, aby vydržela i těžké bombardování, takže by jí neměly střely z raketometů ani jiné ukrajinské zbraně příliš ublížit. K protržení přehrady takových rozměrů může ale dojít za použití několika tun výbušnin, na čemž se shoduje i většina odborníků. Ty je ale nutné nějak dopravit a rozmístit na správných místech, což není otázka pár minut.