Zásadní posun: americký dron MQ-9 Reaper zvládne přistát i na prašné cestě, operovat by tak mohl klidně z ostrovů poblíž Číny

Americké drony General Atomics MQ-9 Reaper jsou asi nejpočetnější v současnosti užívané velké drony, a to jak Spojenými státy, tak jejich spojenci. Bylo jich vyrobeno již více než 300 kusů, sloužit přitom mohou k průzkumu i útoku na různé cíle. Ke svým operacím nepotřebují kvalitní betonová letiště, jako tomu je u některých jiných, ale stačí jim i provizorní plochy (aktuálně typické pro Ukrajinu), takže je lze nasadit na vícero místech.

Operace z provizorních letišť je výhodná

Schopnosti MQ-9 Reaper na provizorních plochách otestovalo Velitelství speciálních operací letectva na prašných pláních v Texasu. Až donedávna přistávaly tyto drony pouze na kvalitních drahách, což bylo na základě poznatků z války na Ukrajině potřeba změnit. Ne vždy jsou kvalitní plochy k dispozici, a navíc možnost rozptýlení letounů snižuje riziko jejich zničení. Třeba u stíhačky General Dynamics F-16 Fighting Falcon ale dosud něco takového možné není (ano, nelze srovnávat stíhačku a dron, jde ale spíše o poukázání na náročnost amerických strojů).

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

V případě dronu to znamená, že může operovat z téměř každého místa, které je nějakým způsobem vhodné k přistání (může jít klidně o okresní silnici, ale i „panelku“ nebo dobře upravenou prašnou dráhu, event. o přirozeně rovnou plochu). Typickým příkladem mohou být Pacifické ostrovy, nejpravděpodobnější místo možného střetu mezi USA a Čínou. Dron by z nich mohl operovat a mít celou oblast pod dohledem, aniž by vzlétal z nějakých vzdálených základen, což by jinak bylo na úkor možné doby hlídkování v místě konfliktu.

MQ-9 Reaper je velký jako letadlo

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper se poprvé vznesl v roce 2001, a do výzbroje amerických ozbrojených sil vstoupil o 6 let později. Jedná se poměrně veliký stroj s délkou 11 metrů – jen pro srovnání, cvičný letoun Aero L-39 Albatros je jen o 1,3 m delší. Stoj má turbovrtulový motor s tlačnou vrtulí a jeho cestovní rychlost je 313 km/h, maximální pak až 482 km/h. Vystoupat dokáže do výšky přes 15 kilometrů a na obloze vydrží operovat až 27 hodin. Kromě USA ho používá třeba Francie, Itálie a Velká Británie.

Využít ho lze v roli průzkumné i bojové, případně obě schopnosti kombinovat. Má vlastní radar i zaměřovací systém, a podle druhu mise na něj lze umístit další přístroje určené pro průzkum nebo boj. Mezi jeho známou výzbroj patří protitankové střely AGM-114 Hellfire, nést ale může i 2 přesně naváděné pumy o hmotnosti až 230 kilogramů, i další. Mj. má také schopnost útočit na vzdušné cíle za pomoci střel AIM-9 Sidewinder.