Video: Ukrajina rozmístila Gepardy přímo na mostech přes Dněpr. Experti varují, že proti ruské taktice nepomohou

Záběry se na sociálních sítích šířily několik hodin, než je 5. října nepřímo potvrdil Jurij Ihnat z ukrajinských Vzdušných sil. V telemaratonu řekl: „No, viděli jste na jednom z kyjevských mostů Gepard…“, a vzápětí vyzval občany, aby podobné snímky nepublikovali. Flakpanzer Gepard, německý samohybný protiletadlový systém se dvěma 35mm kanóny, vlastním přehledovým i sledovacím radarem a bojovým dosahem do pěti kilometrů, stojí teď na mostě jako poslední vrstva obrany nad jednou z nejzranitelnějších tepen města. Jenže právě proti nové generaci ruských dronů, které na tyto mosty míří, nemusí stačit.

Proč právě Gepard a proč právě na mostě

Gepard byl původně navržen jako mobilní protiletadlový doprovod pozemních jednotek. Na Ukrajině se ale osvědčil v jiné roli, jako lovec pomalých vrtulových dronů typu Šáhid. Dva kanóny chrlící dohromady přes tisíc střel za minutu dokážou vytvořit hustou palbu v okruhu několika kilometrů. Proti cíli, který letí rychlostí kolem 180 km/h a v nízké výšce, je to účinná zbraň.

Rozmístění přímo na mostě má logiku bodové obrany. Gepard nepotřebuje složitou logistiku, je okamžitě nasaditelný a pokrývá terminální sektor, tedy posledních pár kilometrů, kde dron klesá k cíli. Německo podle oficiálního seznamu spolkové vlády dodalo Ukrajině nejméně 60 systémů Gepard a 330 tisíc kusů munice. Kolik z nich je aktuálně bojeschopných, veřejné zdroje neuvádějí.

Nová hrozba: Geraň-4 s hlavicí na mosty

Problém je, že Rusko už neposílá na kyjevské mosty jen pomalé vrtulové drony. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR 5. října zveřejnila analýzu nové modifikace dronu Geraň-4. Reaktivní pohon, vyšší rychlost, autonomní navigace s optickou korelací terénu, a hlavně nová bojová hlavice označená KRSN, konstruovaná přímo k poškozování mostních podpěr, pylonů a nosných prvků.

Viktor Kevljuk z Centre for Defence Strategies v analýze pro LB.ua popsal, jak několik reaktivních Geraní dokáže postupně narušit konkrétní část mostní opěry. Nejde o jeden dramatický výbuch, který most shodí do řeky. Jde o opakované přesné údery na totéž místo, které most postupně vyřazují z provozu.

A právě tady Gepard naráží na své limity. Reaktivní dron letí výrazně rychleji než starší Šáhid, reakční okno obrany se dramaticky zkracuje. Jak upozorňuje AP, nové ruské drony často předbíhají stávající ukrajinskou obranu. Gepard může sestřelit pomalejší cíl v posledních sekundách letu. Proti reaktivnímu Geranu s přesnou navigací je šance na úspěšný zásah podstatně nižší.

Mosty jako strategický cíl: rozřezat město vedví

Rusko útočí na kyjevské mosty systematicky. Začátkem října zasáhlo Jižní i Severní most opakovaně, tři mosty byly dočasně uzavřeny. Moskva přitom útoky veřejně legitimizuje; ruské ministerstvo obrany samo tvrdí, že mosty slouží k přesunům vojsk a vojenského nákladu.

Skutečný dopad je ale především civilní. Už částečné uzavírky vyvolaly v Kyjevě silné dopravní zácpy, omezení linek MHD, výpadky napětí v tramvajové kontaktní síti a zastavení lanovky. Po zásahu Severního mostu 4. října museli opraváři obnovit nejen vozovku, ale i poškozenou tepelnou magistrálu; v Desňanském rajonu na levém břehu dočasně vypadla teplá voda.

Mostní inženýr Andrij Koreckyj z Národní dopravní univerzity v rozhovoru pro DW upozornil, že most není fortifikace. Nelze ho obalit ochrannými prvky, aniž by to vytvořilo nové problémy se zatížením a provozem. Město proto zvažuje i krizový plán B; ministr Kalyšnyk zmínil výstavbu pontonových přejezdů přes Dněpr. Pontony ale nemohou nahradit kapacitu velkých městských mostů, zvlášť v metropoli s miliony obyvatel.

Závod, který Gepard sám nevyhraje

Ukrajinský prezident otevřeně přiznal, že země potřebuje rychlé drony-interceptory a levné rakety proti reaktivním „šáhidům“. Výroba se podle prezidentské kanceláře má urychlit, ale výrobci závodí s časem a kapacity jsou omezené; jde o měsíce až roky, ne o týdny.

Gepard na mostě je tedy mezikrok. Poslední vrstva obrany, která může zachytit pomalejší cíl a zvýšit šanci na přežití konkrétního objektu. Ale ruská taktika nemíří na jednorázový průstřel. Míří na opakované vyřazování mostů z provozu, na kumulativní poškozování nosných prvků, na postupné rozřezání Kyjeva na dva dopravně oddělené břehy.

Co to znamená pro Kyjev i Evropu

Rychlé opravy zatím fungují; Severní most byl po zásahu ze 4. října zprovozněn už o dva dny později. Jenže každá oprava stojí čas, peníze a materiál a každý další zásah oslabuje konstrukci víc. Pokud Rusko udrží tempo útoků a Ukrajina nestihne nasadit účinnější obranu, hrozí, že se z dočasných uzavírek stanou dlouhodobé výpadky.

Pro Česko a střední Evropu je to nepřímý, ale reálný signál. Válka protivzdušného opotřebení tlačí na evropské zásoby munice a interceptorů a nutí státy zrychlovat výrobu. Česká muniční iniciativa a dodávky dronů pomáhají, ale Gepardy na kyjevských mostech ukazují, kde je fronta dnes: ne na poli u Bachmutu, ale na betonové mostovce nad Dněprem, kde pásové vozidlo z osmdesátých let brání tepnu třímilionového města proti dronům s hlavicí navrženou přesně na to, co má chránit.