Kdyby umělá inteligence ovládala bojové letouny na 100 %, znamenalo by to zásadní posun. Třeba že by jich mohlo být ve výzbroji armád mnohem více než doposud.
Aby zvládalo bojové letadlo (i když nejenom to) létat zcela bez zásahu člověka, a tedy bylo řízené umělou inteligencí, je jistě sen nejedné armády. Vycvičit kvalitního pilota totiž trvá roky a je to drahé, a navíc mu v bojových misích hrozí smrt. Kdyby ale vše zvládal počítač, vyřešilo by to mnohé problémy. Ale nechat ho pilotovat vyzbrojený bojový stroj je mnohem obtížnější, než ho nechat řídit automobil v plném provozu. Není to však nemožné, třeba v USA už umělá inteligence zvládne stroj pilotovat po dobu až 17 hodin, a testy probíhají i u vrtulníků.
Umělá inteligence by ovládala i zbraně
Problém umělé inteligence u bojových letadel je nejspíše takový, že musí být schopna reagovat na mnohé situace, přičemž nesmí udělat chybu. Pohyb probíhá v prostoru a ne v kontaktu se zemí jako v případě aut, a za mnohem vyšších rychlostí. Na bojový letoun bude navíc útočit nepřítel, a on se naopak bránit a palbu opětovat. A pochopitelně nesmí udělat chybu, třeba že by někoho nechtěně zasáhl. Např. drony už teď mají určitou formu umělé inteligence, ale v klíčových situacích je na dálku řídí lidé a dělají rozhodnutí.
Nejvíce zatím v této otázce pokročila americká agentura Darpa, a to prostřednictvím letounu X-62A VISTA zkonstruovaným firmou Skunk Works z Lockheed Martin ve spolupráci s Calspan Corporation. Od prosince 2022 do ledna 2023 měl přitom tento letoun nalétat již 17 hodin pod vedením AI, a během roku 2023 mají tyto testy pokračovat. Není jasné, jaké přesně úkoly letoun v tomto případě plnil, ale podle zprávy z Darpa se jednalo mj. o simulaci soubojů se soupeři na hranici i za hranicí viditelnosti. Jak dopadly, není známo.
Letoun zkonstruovaný podle F-16
X-62 VISTA lze označit za bojový letoun, jde totiž o zkušební leteckou platformu postavenou na základě letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Ten byl jako NF-16D provozován po dobu 20 let školou testovacích pilotů amerického letectva, a sloužil třeba i k testům vektorování tahu. V roce 2021 byl přeřazen na testy umělé inteligence v rámci programu nazývaném Skyborg. Letoun je schopen dosahovat rychlosti až Mach 2, jako testovací byl dvoumístný, a podle dostupné fotografie s ním osádka zatím létá jako záloha.
Agentura Darpa testuje také umělou inteligenci pro pilotování vrtulníku UH-60 Black Hawk, který je vybaven systémem nazývaným Matrix. V tomto případě se ale nejedná o lety s ozbrojeným strojem, nýbrž o transportní nebo evakuační verzi helikoptéry. Bez pilota by měla být schopna na zadané trase letět se zásobami nebo výsadkem na nějakou pozici, případně by mohla vyzvednout raněné a dopravit je do týlu k lékařskému ošetření.