Desítka nejdůležitějších bitev, které rozhodly první světovou válku. Při vzpomínkách na ně vstávají chlupy hrůzou

Během první světové války zahynulo na 16 milionů lidí, ať vojáků nebo civilistů. Šlo o první konflikt historie, při kterém se bojovalo na několika kontinentech, na moři, na souši i ve vzduchu. Vznikly během ní mnohé nové zbraně a taktiky, které se používají dodnes. Tohle je desítka bitev, které měly na její průběh asi největší vliv.

Bitva na Marně

Na začátku války Německo doufalo, že se mu podaří dosáhnout triumfu a porazit Francii pohyblivou válkou. Proto zaútočilo přes země Beneluxu. Ze začátku vypadalo, že plán vychází a císařská armáda se blížila k Paříži. Na začátku září 1914 ale Francouzi spolu s Brity provedli protiútok, který německý postup zastavil. Němci se byli nuceni stáhnout. Obě strany se posléze zakopaly a začala statická válka.

iZdroj fotografie: Public Domain

Bitva o Gallipoli

Významným spojencem Německa a Rakouska-Uherska byla Osmanská říše. Proto v Anglii vznikl plán na útok na Dardanely a následné proražení cesty do Černého moře ke spojeneckému Rusku. Útok začal 15. dubna 1915, ale Angličané se spojenci Turky podcenili. Přišli o několik plavidel a dobře se nevyvíjel ani útok pozemních vojsk. Ta byla po těžkých ztrátách na obou stranách v roce 1916 stažena.

Bitva u Jutska

Německá císařské námořnictvo v letech před první světovou válkou postavilo mnoho moderních lodí a připravovalo se na střet se silnou britskou flotilou. K výpadu se odhodlalo na konci května roku 1916. Britská flotila zareagovala a svazy plavidel se střetly u Jutska. Hlavní síly flotil se nepotkaly, při střetech Britové ztratili 16 a Němci 11 plavidel. Císařské námořnictvo se poté stáhlo a do konce války zůstalo v přístavech. Britská flotila tak Německo mohla stále blokovat.

iZdroj fotografie: Public Domain

Bitva u Verdunu

V únoru roku 1916 se Němci pokusili o útok na francouzské město Verdun. Bitva se nakonec táhla téměř do konce roku 1916 a byla nejdelší bitvou celé války. Je jedním z nejznámějších symbolů utrpení při zákopové válce. Na obou stranách si vyžádala kolem jednoho milionu mrtvých a zraněných. Francouzskou i německou armádu značně vyčerpala, ale nepřinesla žádný podstatný výsledek.

Bitva na Sommě

V létě roku 1916 se britské velení ve spolupráci s Francouzi pokusilo o dosažení významného vítězství, které mělo znamenat obrat ve válce. Vybralo si k tomu část fronty u řeky Somma. Britové věřili, že intenzivní týdenním dělostřelecké bombardování rozvrátí německé pozice a pěchota pak snad projde. Mýlili se a jen za první den útoku zaznamenali ztráty 57 tisíc zabitých a zraněných. Do listopadu byly ztráty obou stran téměř milion mužů, britská vojska postoupila maximálně o deset kilometrů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ofenzíva Alexeje Brusilova

Od začátku války se Rusku na východě v boji s Němci a Rakouskem-Uherskem příliš nedařilo. Na léto 1916 naplánoval ruský velitel Alexej Brusilov útok, který měl situaci změnit. Rusové od června do září postoupili až o 100 kilometrů. Ofenzíva byla koordinována s boji na Sommě a u Verdunu. Němci museli část vojsk přesunout a pak jim chyběla na západní frontě. Rusku se již nikdy podobného úspěchu nepodařilo dosáhnout.

Třetí bitva u Yper

U města Yper svědly obě strany během války několik střetů. Ten nejznámější začal na konci července 1917 a trval do začátku listopadu 1917. Britové se při něm snažili dobýt významný železniční uzel. Boje se odehrávaly v blátě způsobeném vydatnými dešti a protrženými hrázemi. Obě strany utrpěly mnohasettisícové ztráty, ale nedosáhly téměř žádného úspěchu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Německá jarní ofenzíva

Po revoluci v Rusku Německo uzavřelo na východní frontě příměří a uvolnil se mu dostatek sil na další operace na západě. Německé velení si bylo vědomé, že potřebuje dosáhnout úspěchu do příchodu významných posil z USA, které vstoupily do války. Proto na jaro 1918 naplánovalo rozsáhlou ofenzívu. Od března do července dosáhla dílčích úspěchů, ale koordinovanou obranu Britů a Francouzů neprorazila.

Bitva u Amiens

Po ztroskotání německé ofenzivy byla na řadě vojska spojenců. Využila zkušeností z předchozích neúspěšných bojů a změnila taktiku. Velitelé kombinovali nasazení dělostřelectva, pěchoty, letectva a tanků, kterých měli více než 400. Při dobytí nějakého území útočníci zastavili, aby se nerozbíjeli o nedotčená obranná postavení, a pak zaútočili jinde. Na mnoha místech se jim v srpnu 1918 obranu podařilo úspěšně prolomit.

iZdroj fotografie: Public Domain

Porážka Osmanské říše

V září 1918 zaútočili Britové v Palestině na turecká vojska. Osmanské říše v té době čelila mnoha problémům. Během prvního dne se útočníkům podařilo postoupit až o 30 kilometrů. Postupně turecké jednotky obklíčili a ty se ve velkém vzdávaly. Britové navíc vedli úspěšný útok v Mezopotámii. Osmanská říše pak na konci října požádala o příměří.

Zdroj: IWM