Jednou z nejkontroverznějších zbraní, jakou může nějaká armáda použít, je takzvaná kazetová munice. Jde o dělostřelecké granáty, letecké pumy, střely a další systémy, jejichž hlavici tvoří více kusů submunice různého typu. Takovéto zbraně jsou velmi účinné a dokáží zabít mnoho nepřátel na veliké ploše, stejně jako ničit obrněnou techniku, a zároveň jsou nebezpečné pro civilisty. A co je snad ještě horší, některé její kusy nevybuchují ihned a mohou být na zasaženém území nebezpečné i desítky let po dopadu.

V jedné pumě je až 2 tisíce malých bomb

První kazetová munice se objevila za druhé světové války, ale opravdového rozmachu se dočkala až za války studené. Vzniklo jí mnoho druhů a začala být používána v leteckých pumách, ale i v raketách odpalovaných z raketometů a letadel. Konstruktéři pak vyvinuli na tomto principu i dělostřelecké a minometné granáty. Velikost celku a počet obsažené submunice byl různý, největší kazetové pumy jí však mohou obsahovat až 2 tisíce kusů.

iZdroj fotografie: Policie Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Kazetová munice je několika typů a lze ji použít proti různým cílům. Nejběžnější jsou protipersonální typy, kdy se výbuchem roztříští na velké mračno střepin, ale existují i protipancéřové typy využívající tvarované hlavice k proražení pancíře tanků – oba typy jsou často kombinovány. Vedle toho vznikly specializované typy určené třeba k rozbíjení leteckých drah, zápalné nebo jiné vyvolávající zkraty v elektrické síti. V minulosti byla do kazetových pum plněna i submunice obsahující chemické zbraně, dnes by ale existovat neměly.

Velmoci kazetovou munici nezakázaly

Vzhledem k nebezpečnosti této munice se mezinárodní společenství shodlo na Úmluvě o kazetové munici, kdy se jednotlivé země zavázaly ji nepoužívat. Od roku 2008 ji podepsalo přes 120 států, ale kupodivu se do ní nezapojily vojenské velmoci jako USA, Rusko nebo Čína, ale například ani Ukrajina. To znamená, že v ukrajinském konfliktu mohou tuto munici používat obě strany, což také dělají. Rusko již od začátku konfliktu, Ukrajina méně často, ale v létě 2023 dostala větší zásoby kazetové munice do děl ráže 155 mm z Ameriky.

Ukrajina zjevně nasadila účinnou izraelskou, avšak běžně nepovolenou, kazetovou munici: pokropí rozsáhlé území a zničí i tanky

Ačkoliv se Rusko a Ukrajina nezavázaly zákaz dodržovat, podle mezinárodních konvencí je válečným zločinem použití kazetové munice v zastavených oblastech plné civilistů. Rusko však dle mnoha zdrojů použilo kazetovou munici například k odstřelování Charkova, a nejspíše i k útoku na lidi shromážděné před železniční stanicí v Kramatorsku. Ukrajina tvrdí, že ji použije jen proti vojenským cílům na svém území, případnou nevybuchlou munici bude tedy muset ukrajinská armáda na osvobozeném území také zlikvidovat.