NÁZOR: Kvalitní letadla schopná přistávání na vodě jsou potřebná v armádách i v civilním prostředí. Jako velmi slibná se jeví konstrukce legendární Cataliny.
Jednou z létajících legend druhé světové války je americký hydroplán Consolidated PBY Catalina. Díky jeho vlastnostem mohli spojenci podnikat dlouhé hlídkové lety nad oceány, při nichž odhalily řadu nepřátelských lodí i ponorek, a mnohé také zničily, případně jejich osádky zachraňovaly trosečníky na moři. Konstrukce hydroplánu je tak kvalitní, že existuje plán na její využití v současnosti, a to i pro vojenské účely v podobě letounu NGAA Catalina II.
Letoun pro operace nad mořem
Hydroplán Catalina pochází již ze 30. let 20. století a do výzbroje amerického námořnictva vstoupil v roce 1936. Existoval v mnoha variantách a užívala ho řada států; k jeho přednostem patřila veliká výdrž ve vzduchu, ačkoliv nepatřil k těm nejrychlejším. Letadlo sloužilo k hlídkování nad mořem, ale stejně tak mohlo přepravovat náklad a lidi všude tam, kde bylo možné přistát na vodě, a zachraňovalo i trosečníky ze zničených lodí nebo sestřelených letadel. K podobným a dalším úkolům by pak mohla sloužit i modernizovaná verze.
Největší změnou na novém letadle by byly motory, NGAA Catalina II má mít dvojici moderních turbovrtulových motorů s vyšším výkonem a nižší spotřebou. Ta má udělovat rychlost až 370 km/h, ale zároveň umožnit létat i velmi pomalu, konkrétně 115 km/h. Hydroplán by měl vydržet ve vzduchu až 19 hodin a byl by samozřejmě vybaven moderní avionikou odpovídající dnešním poměrům. Společnost Catalina Aircraft tvrdí, že by stroj mohl přistávat i na souši, a to včetně travnatých a písčitých ploch, přičemž by mu stačila jen krátká dráha.
NGAA Catalina II by měla vyšší nosnost
Z vyjádření výrobce vyplývá, že je ve vývoji komerční i vojenská varianta letounu, který by mohl mít shodné rozměry se strojem z druhé světové války (ačkoliv o tom žádná oficiální zmínka není) – tzn. délku 19,5 metrů a rozpětí křídel 32 metrů. Osádku starého letounu tehdy tvořilo 10 lidí včetně palubních střelců, a lze předpokládat, že by v moderní verzi byla mnohem menší. Vzletová hmotnost by měla být až 18,1 tun, což je o 2 tuny více než u druhoválečné varianty.
Větší by měl být i nákladový prostor – u vojenské verze počítá výrobce s tím, že by se do letounu vešlo 30 plně vybavených vojáků, případně přes 7 tun vybavení a nákladu. Kromě toho by mohl hydroplán sloužit k hlídkování, plnění zpravodajských či záchranných misí, ale možná i jako tanker. Pro americké i jiné ozbrojené síly by se hodil například pro oblast Pacifiku, kam se v posledních letech upíná pozornost kvůli zvýšené asertivitě Číny.