Schopnosti protivzdušné obrany závisí na jejích radarech, a pokud je nemá, je de facto slepá. Každé takové zničení je proto velmi významné.
Aby mohl modernizovaný ruský systém protivzdušné obrany 9K37 Buk-M3 fungovat, je pro něj jednou z klíčových součástí radar. Ten mají konkrétně vozidla TELAR odpalující i vlastní střely, ale zapojit do něj lze i další systémy s mnohem lepšími schopnostmi, například radar 9S36M. Není proto divu, že pokud se takové zařízení podaří objevit ukrajinskému průzkumu, rychle na něj navede dělostřeleckou palbu, protože jde o velice cenný cíl. Tedy jako v případě, na nějž upozornil portál Tendar na síti X (Twitteru).
Anténa radaru je na vysokém rameni
Radar 9S36M je pro fungování systému Buk-M3 nesmírně důležitý, protože mu umožňuje sledovat a zasahovat cíle v extrémně nízkých výškách. Jde o zařízení na pásovém podvozku, na němž je výsuvné rameno, které dokáže zvednout radarovou anténu do výšky zhruba 20 metrů, což značně zvyšuje dosah radaru, a hlavně umožňuje vidět cíle ve výšce pouhých 5 metrů nad zemí. Může tak detekovat nízko letící řízené střely nebo ukrajinská letadla a vrtulníky, které se letem těsně nad zemí snaží vyhnout právě zaměření radarem.
Damaged Russian 9S36M radar for the Buk M3. A very new system. pic.twitter.com/q8lQ7xnMqu
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) April 3, 2022
Video pod článkem ukazuje, jak se ukrajinskému dronu podařilo lokalizovat radar 9S36M během přesunu, a sledoval jej až na cílové místo, doplňuje Defence-Blog. Ruští vojáci s ním sice zajeli mezi stromy, aby ho co nejlépe ukryli, ale taková taktika poslouží jenom omezeně, protože je nutný prostor pro vztyčení ramene. Průzkumný dron tak mohl na místo navést jedinou raketu odpálenou z raketometu HIMARS. Střela totiž disponuje přesným naváděním a hlavicí o hmotnosti 91 kilogramů, která přeměnila radar v hromadu doutnajících trosek.
Radar musí být umístěn blízko fronty
Detekční zařízení, potažmo radar 9S36M, umožňuje systému Buk zaměřovat cíle ve vzdálenosti 2,5 až 70 kilometrů, a ve výškách od 5 metrů do 35 kilometrů. V jednom okamžiku přitom dovede sledovat až 10 cílů pohybujících se rychlostí až 3 m/s. A jelikož je systém Buk určen hlavně k podpoře jednotek v blízkosti fronty, vojáci musí radary často umisťovat v dosahu nepřátelských dronů a zbraní. Při přesunu navíc radar nefunguje, takže nemá jeho obsluha šanci zjistit, že se někde v blízkosti nachází průzkumný dron.
Buk-M3 je nejmodernější verze systému Buk zavedená do výzbroje v roce 2016. Její střely mají dosah až 70 kilometrů do dálky a 35 kilometrů do výšky, a kromě letadel, vrtulníků, větších dronů nebo řízených střel mají zvládat i některé druhy balistických raket. Interceptor systému Buk-M3 dosahuje rychlosti až Mach 4,6 a je schopen velmi prudkých manévrů, má navíc velmi vysokou pravděpodobnost zásahu cíle první střelou, dodává ArmyRecognition.