NÁZOR: Ačkoliv je Švédsko vojensky poměrně silné a dokázalo by na severu Evropy vytvořit „protiruskou“ bariéru, ne všichni tento smělý nápad sdílí.
Zahájení války na Ukrajině přimělo dosud dvě neutrální severské země, tedy Švédsko a Finsko, požádat o vstup do Severoatlantické aliance. Ale zatímco Finsko se dostalo do NATO velice rychle, se Švédskem je veliký problém. Jeho vstup blokovalo hlavně Turecko kvůli švédské podpoře některých Kurdů, ale i autoritářský turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan nakonec ustoupil, vstup podepsal a poslal vše do parlamentu, kde je rozhodnutí spíše formalita. Větší problém je však v Maďarsku, kde se politici k hlasování v parlamentu příliš nemají.
Maďarsko má velmi blízko k Rusku
V Maďarsku se politici ještě vůbec nerozhodli, kdy zařadí jednání o vstupu Švédska do NATO na program jednání parlamentu, takže k tomu ani nemusí v roce 2023 dojít. Tvrdí, že existuje řada důvodů, proč se jim do hlasování nechce – třeba velmi přátelské vztahy Budapešti s Moskvou. Například DailyNewsHungary informoval o postoji předsedy parlamentní frakce vládní strany Fidesz, jímž je Gergely Gulyás, podle něhož vznáší Švédsko proti Maďarsku mnohá obvinění. Týkat se mají hlavně stavu jejich demokracie a dalšího dění.
O tom, že mohou stát za blokováním vstupu Švédska i zájmy Ruska, pak také nelze téměř vůbec pochybovat. Vstup Švédska by totiž znamenal, že na severu Evropy vznikne spojenectví 3 ekonomicky vyspělých a vojensky relativně silných států, tedy Norska, Švédska a Finska, které je schopné reagovat na jakékoliv pokusy Ruska o destabilizaci regionu. A kdyby se tak stalo, pro Rusko by se v podstatě uzavřelo celé Baltské moře, které by bylo jakýmsi rybníkem NATO. Snáze by bylo možné také střežit námořní a vzdušný prostor severně od Evropy.
Švédsko je vojensky relativně silné
Samotné Švédsko je vojensky velmi silné, jako neutrální stát udržovalo moderní ozbrojené síly schopné reagovat na ohrožení ze strany SSSR, a později i Ruska, i když s ním přímou hranici nemělo. Portál GlobalFirePower řadí Švédsko na 37. místo v indexu vojenské síly na světě – disponuje přitom 36 tisíci členy vojenského personálu a ve výzbroji má například 121 tanků, 71 bojových letadel nebo 7 korvet a 5 velmi obávaných ponorek.
Řadu zbraní se navíc Švédsko snažilo vždy vyrábět doma a produkuje řadu špičkových systémů. V Česku jsou známé hlavně bojové letouny Saab Jas-39 Gripen používané českým letectvem, nebo bojová vozidla pěchoty CV90 kupovaná českou armádou. Za zmínku ale může stát třeba i dělostřelecký systém FH77BW L52 Archer, ve světě velmi oblíbené pancéřovky Carl Gustav, a ponorky třídy Gotland s pohonem nezávislým na vzduchu.
Švédský dělostřelecký systém FH77BW L52 Archer