Ačkoliv má na bitvy válce na Ukrajině rozhodující vliv dělostřelectvo a raketomety, nelze přehlížet významný příspěvek minometů. Mnohé z nich mají často účinek srovnatelný s některými děly, a díky trajektorii granátu dokáží zasahovat i takové cíle, na něž dělostřelectvo nemůže. Na druhou stranu mají mnohem menší dosah, což znamená, že jsou blízko frontové linii a v dosahu dronů. Vojáci se před nimi proto snaží všemožně schovávat, a třeba ti ruští k tomu užívají dokonce jakousi okenici, uvedla Tisková služba brigády Azov na Telegramu.

Minomet nešlo ze vzduchu vidět

Drony dokáží na ukrajinském bojišti objevit ze vzduchu téměř cokoliv, a osádka minometu nad sebou navíc potřebuje mít volný prostor. Již od první světové války jsou proto stanoviště různě maskována, například za pomoci maskovacích sítí, ačkoliv zrovna stanoviště minometu je i tak ze vzduchu dobře vidět. Video pod tímto článkem však ukazuje způsob, jak problém vyřešili ruští vojáci. Jde o kryté stanoviště s jakousi okenicí pokrytou větvemi, kterou obsluha ihned po výstřelu zavře a i spolu s minometem se dokonale skryje.

Rheinmetall has been commissioned by Germany to produce around 100,000 mortar shells for Ukraine. The delivery of the 120 millimeter caliber bullets is scheduled to begin “in the short term” and “take place within the next two years.” You read that right, two years!#Ukraine pic.twitter.com/3slDT3BbwI

— Andreas Holger 🇺🇦 (@andreasholger22) November 8, 2023

Web MilIn uvedl, že Rusové umístili do zákopu těžký minomet ráže 120 milimetrů, a okenice pokryli větvemi. V momentě, kdy potřebovali vystřelit, okenici otevřeli, odpálili granát, a hned poté ji zase zavřeli. Místo pak na záběrech z ukrajinského dronu vypadalo jen jako hromada větví, takže lze maskování označit za účinné. Operátor dronu ale stanoviště rozpoznal v okamžiku, kdy osádka střílela, načež na něj navedl palbu dělostřelectva.

Minomety operují i v dosahu menších dronů

Rusové a Ukrajinci se snaží kvůli dronům o různé experimenty, ale stanoviště maskované okenicí může být relativně úspěšné. Pokud nad ním totiž není dron zrovna v době výstřelu, je opravdu neviditelné. Stanoviště minometů musí být přitom blízko frontě – například těžký minomet 2B11 Sani používaný ve velkých počtech ruskou armádou má dosah 7,1 kilometrů, uvádí portál WeaponSystems, což je v dosahu i menších komerčních dronů.

Improvizace v akci: Ukrajinci sestrojili protitankového robota, který zničí cíl a rychle se ztratí. Připomíná traktor, ale je mimořádně účinný

Zaměřit takto skrytý minomet může být potom obtížné i radarem, tedy pakliže je obsluha opatrná a nestřílí nepřetržitě. Okenice může v případě potřeby poskytnout i ochranu před svrženým granátem nebo sebevražedným dronem, tedy podobně jako různě budované klece nad vojenskou technikou v blízkosti fronty. Podobný kryt pro minomet s posuvnou střechou přitom měli zkoušet i Ukrajinci. Je tak možné, že jich bude na frontě mnohem více v různých podobách, jenom se je obě strany snaží udržet skryté, což se jim zřejmě i daří.