NÁZOR: Čínské zbraně se v mnoha ohledech vyrovnají ruským i západním, navíc mohou být dodány poměrně rychle a bez podmínek, které jsou mnohým proti srsti.
Pokrok v čínském hospodářství se projevuje i ve zbrojním průmyslu, načež se asijská velmoc tlačí na trhy, na nichž dříve dominovali Rusové nebo Američané. Nakupovat od Číňanů je přitom pro některé země atraktivní, protože kvalita jejich zbraní roste, ceny nebývají astronomické, dodávky jsou spolehlivé a často bez podmínek (hlavně Američané často podmiňují dodávky splněním nějakých pravidel, třeba posílením ochrany lidských práv v dané zemi). I to může být důvod, proč si Spojené arabské emiráty kupují cvičná proudová letadla Hongdu L-15A Falcon.
SAE dříve kupovaly západní letadla
Díky těžbě ropy se bohaté emiráty v minulosti orientovaly na západní techniku, o čemž může svědčit jejich vybavení letouny jako General Dynamics F-16 Fighting Falcon, stejně jako objednání francouzských Dassault Rafale nebo využívání cvičných italských Aermacchi MB-339. V minulosti však jevily zájem také o ruské letouny páté generace Suchoj Su-75 Checkmate, jejichž vývoj také měly z části investovat. Ovšem nejspíše i kvůli nespolehlivosti Ruska se z projektu stáhly a rovněž si nepořídily ruské cvičné letouny Jakovlev Jak-130.
Čínský letoun L-15A Falcon se přitom tomu ruskému velice podobá, na jeho vývoji se ostatně podíleli konstruktéři z Jakovlevu, jak upozornil portál MilitaryToday. Poprvé se přitom vznesl v roce 2006 a ve výzbroji čínského letectva slouží pod označením JL-10 od roku 2013. Využíván je hlavně pro výcvik pilotů bojových letadel 4. generace, například těch odvozených od Suchoj Su-27 a čínských Chengdu J-10 Vigorous Dragon. Zároveň ale může sloužit jako lehký bojový letoun. SAE si jich koupily 12, ale mají opci na dalších 36, uvedl Defence-Blog.
Letadlo L-15A pohání ukrajinské motory
Čínský stroj patří mezi menší letadla, jeho délka je jen 12,27 metrů, rozpětí křídel 9,48 metrů, a vzletová hmotnost 9,5 tun. Pohání ho ale dvojice motorů, konkrétně ukrajinských AL-222K-25F. Ta může letadlu dodat rychlost až Mach 1,4, i když některé verze nemají mít přídavné spalování a jsou podzvukové. Čína má ale údajně v plánu motory nahradit domácími, protože má nyní kvůli svému postoji k ruské invazi s Ukrajinou napjaté vztahy. Jako cvičný je přitom letoun dvoumístný a jeho bojový rádius je přes 550 kilometrů.
Mnohým zemím může vyhovovat, že lze letoun i relativně silně vyzbrojit, a to i radarem naváděnými střelami vzduch-vzduch, protože je osazen radarem typu PESA. Na 7 nosnících může nést výzbroj o hmotnosti až 3,5 tuny, navíc včetně čínských střel PL-12 středního dosahu s doletem 100 kilometrů, případně střel PL-8 krátkého doletu. Zároveň může používat různé typy pum, dokonce i satelitem naváděné LS-6. Tohle všechno může být výhodné pro země, které jednoduše nechtějí, aby jim při nákupu zbraní někdo diktoval podmínky.
Na druhou stranu, ten „zlý Západ“ si udržuje přísným postojem jistou nadvládu a jistotu, že mu nevyroste podobně silný soupeř, v tomto případě v Africe. Své zbraně tak prodává výhradně spojencům, mezi něž patří zejména Evropa. Ovšem v momentě, kdy vzniknou další země s početnou a silnou armádou, může dojít k narušení současného rozložení vojenských sil. Někdo to sice může vítat, ale třeba válka na Ukrajině jasně ukazuje, že silnější země svého postavení snadno zneužije a bez milosti začne masakrovat obyvatele jiné.