Když se řekne „systém protivzdušné obrany S-400“, mnozí si představí jednu z nejmodernějších zbraní na ochranu vzdušného prostoru na světě. Kdo trochu zná, tak ví, že pochází z Ruska, a slouží nejenom k sestřelování letadel, vrtulníků, řízených střel nebo dronů (i když ne těch malých, to by bylo drahé) – zvládat má i balistické rakety krátkého dosahu. Takové schopnosti má přitom jenom několik systémů na světě, a dělá to z něj velice cennou zbraň. Ne každý už ale ví, že může S-400 zrovna tak sloužit k útokům na pozemní cíle.

K útokům slouží S-300 i S-400, ale…

Užít systém S-400 k útoku na pozemní cíl je popravdě řečeno velké plýtvání jeho potenciálem, ale i tak to Rusko dělá. Stejně jako se systémem S-300, z něhož S-400 vychází, ale to by bylo pochopitelnější, neboť jde o méně vyspělou zbraň, do níž má mít Rusko na skladech dost střel. U S-400 je to ovšem spíše plýtvání – raket pravděpodobně tolik není, a musí být i poměrně drahé. Na druhou stranu, pokud země nemá pro střelu jiné cíle, event. v lokalitě k dispozici jinou zbraň k útoku na pozemní cíl, může to být spíše využití z nutnosti.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Střela ze systému S-400 při útoku na pozemní cíle pravděpodobně létá po balistické křivce, neb DefenseMirror popisuje její mohutný útok na Kyjev jako balistický. A ačkoliv k překonání vzdálenosti zhruba 280 km potřebuje střela 48N6 přibližně 2 minuty, kdy letí rychlostí 1 300 m/s, není nezastavitelná. Naopak, americký systém protivzdušné obrany – MIM-104 Patriot – s nímž bývá ruský S-400 srovnáván, si s ní snadno poradí.

Střely do S-400 není příliš přesná

Střela 48N6 je 7,5 metrů dlouhá a její hmotnost je kolem 1 800 kilogramů, uvádí WeaponSystems, z čehož má hlavice hmotnost 143 kilogramů, a není pochyb, že její exploze dokáže nadělat rozsáhlé škody. Různé zdroje se shodují, že jako střela k zásahu pozemního cíle má dosah výše zmíněných 280 kilometrů, a různé verze střely mají aktivní nebo poloaktivní navádění, které ovšem funguje jenom proti vzdušným cílům. Kdy je použita proti pozemním, je nutné ji nějak přeprogramovat, a pravděpodobně využívá navádění inerciální.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

V takovém případě se ale rozhodně nedá mluvit o nějaké přesné střele, její rozptyl bude nejspíše v desítkách metrů, ne-li více. Z tohoto důvodu se nedá než konstatovat, že použití takovéto střely na pozemní útok je nejen neefektivní a drahé, ale i barbarské, protože může snadno zasáhnout civilní cíl. Na druhou stranu, pokud je cílem ruské armády zastrašit a terorizovat civilní obyvatelstvo, může k něčemu takovému 48N6 velmi dobře posloužit.