Vojáci potřebují možnost bojovat proti obrněným vozidlům nebo ničit opevnění. Taková zbraň musí být účinná, ale zároveň nesmí být těžká.
Moderní pěchota potřebuje zbraně, s nimiž se může postavit různým obrněným vozidlům, a v případě nutnosti i tankům. Ta v zemích NATO má dispozici systémy jako je FGM-148 Javelin, ale i další, které prorazí i ty nejlepší tanky. Jenomže jsou příliš těžké na rychlé a dlouhé přesuny, a také drahé. Mnohdy přitom stačí mít slabší, ale dostatečně účinnou alternativu. Mnohé armády NATO v této oblasti spoléhají na švédskou protipancéřovou zbraň AT4.
Zbraň s prvky slavného Carl Gustaf
Systém AT4 pochází z roku 1982 a jeho současným výrobcem je společnost Saab, přičemž patří k nejrozšířenějším protipancéřovým zbraním na světě. Firma na svých stránkách uvádí, že se jedná o jednorázovou zbraň se snadným ovládáním. Konstrukčně jde o bezzákluzovou zbraň s hladkou hlavní, a mnoho prvků má společných se známým Carl Gustaf, jehož verzi M4 má ve výzbroji i AČR. Shodné je například to, že mají projektily ráži 84 milimetrů.
V běžné verzi obsahuje AT4 HEAT projektil s průrazností 420 milimetrů RHAe, i když existuje i verze schopná prorazit až 600 milimetrů RHAe, uvádí Army-Technology. Tyto hodnoty znamenají, že si zbraň nedokáže poradit s moderními tanky, např. tedy s ruským T-90M, který může prorazit nebo poškodit nejspíše jenom ze stran či seshora, pokud tam ovšem nebude reaktivní pancíř. Plně však dostačuje k tomu, aby se vypořádala třeba s BVP a obrněnými vozidly. Ty bývají na bojišti častější než tanky, takže dává využívání zbraně AT4 smysl.
AT4 má nízkou hmotnost a noční optiku
Nespornou výhodou AT4 je hmotnost, která je pouze 6,7 kilogramů, uvádí ArmyRecognition. Pro vojáka tak není problém si vzít zbraň s sebou do boje a po použití prázdný tubus vyrobený ze skelných vláken odhodit. Zbraň má výklopná mířidla s nastavitelným hledím a lze na ni namontovat i optický noční zaměřovač. Účinný dosah běžné verze AT4 je 300 metrů, ale existují také verze s dosahem až 1 kilometru proti nepohyblivým cílům.
Výhodou je, že pro AT4 existuje i několik typů hlavic. Kromě běžné protipancéřové to je třeba protistrukturální nebo explozivní, které lze použít proti zpevněným bunkrům a proti pěchotě. Nevýhodou je však poměrně silný efekt za zbraní při výstřelu, takže si vojáci musí dávat pozor, aby někoho nezranili, případně když jsou v uzavřeném prostoru. Existuje však i AT4 se sníženým efektem, který byl zkonstruovaný speciálně k městskému boji.