Mezi zeměmi NATO a Ruskem jsou časté provokace, kdy se letouny přiblíží ke vzdušnému prostoru státu, načež protistrana preventivně odstartuje s bojovými letadly, aby zabránila nějakému incidentu. Vše se běžně obejde bez střílení, ale vytváří to napětí a slouží jako ukazování svalů. Občas přitom může dojít i ke skoro narušení teritoriálních vod, protože i ty považují jednotlivé přímořské státy za své území a k nepříteli proto vyplouvají.

Námořnictvo obvykle narušitele vyprovodí

K podobným incidentům nedochází na moři tak často jako ve vzduchu, ale existují – jako když ruská loď narušila finské výsostné vody ve Finském zálivu. MilIn uvádí, že proti ní zasáhlo plavidlo finské pobřežní stráže a vyprovodilo ji – ve finských vodách byla jenom 7 minut. Ale nutno dodat, že se to může stát i naopak, třeba v roce 2019 došlo k incidentu, kdy finská válečná loď omylem vplula do ruských vod. V té době bylo však Finsko neutrální a nikoliv člen NATO. Jinak ale lodě NATO ty ruské v blízkosti svých vod často sledují a mapují jejich činnost.

iZdroj fotografie: Britské královské námořnictvo / OGL

Krátké narušení teritoriálních vod se standardně obejde bez nějakých komplikací a většinou je vyřešeno vyprovoděním nezvaného plavidla; nikdo po sobě rozhodně nestřílí – něco takového by mohlo nastat v okamžiku, když by narušitel nereagoval na výzvy plavidla státu, jemuž vody patří. Ve zmíněném případě Wikipedia uvádí, že by mohlo Finsko potopit nepřítele třeba raketovými čluny Hamina o rychlosti 30 uzlů, které jsou vyzbrojené protilodními střelami RBS-15 MkII s dosahem přes 70 kilometrů a hlavicí o hmotnosti 200 kilogramů.

Ruské a finské pobřeží je velmi blízko

Za výsostné vody je považováno území vzdálené 12 námořních mil (22,2 km) od linie pobřeží, uvádí Wikipedia. Do dvojnásobné dálky pak zasahuje přilehlá zóna, což je již volné moře, ale stát tam může provádět třeba celní kontroly plavidel. Do vzdálenosti 200 námořních mil (370,4 km) leží výlučná ekonomická zóna státu. Ovšem ve Finském zálivu, kde je ruské a finské pobřeží naproti sobě a blízko, platí zvláštní pravidla stanovená mezinárodními úmluvami.

I 3členná flotila ukázala Rusku velkou sílu. Historicky 1. vojenské cvičení Finska po vstupu do NATO bylo hlavně symbolické

Finsko má přitom v současnosti proti narušení svých výsostných vod další páku, a to členství v Severoatlantické alianci. Tím pádem není vyloučeno, že mohou v jeho vodách kdykoliv operovat alianční plavidla, a stejně tak v nich mohou probíhat různá námořní cvičení. Kdyby pak ruský narušitel spustil na finskou nebo nějakou alianční loď ve finských vodách palbu, mohlo by to vést i ke spuštění obranného článku 5 Severoatlantické smlouvy.