Služba v ozbrojených silách je tradiční doménou mužů, ale začíná se to měnit. Nejde však jenom o to, že jsou ženy již po desetiletí platnými profesionálními příslušnicemi ozbrojených sil a/nebo se dobrovolně účastní a účastnily různých konfliktů, v nichž prokázaly, že se mužům vyrovnají. Ale stále častěji se lze setkat i s tím, že se na ně vztahuje branná povinnost. V případě válečného stavu by tedy musely do armády narukovat stejně jako muži.

Lotyšsko zvažuje povolávat ženy do armády

Jednou z posledních zemí, v níž o povinné branné povinnosti žen uvažují, je Lotyšsko. MilIn uvádí, že pro muže od 18 do 27 let v ní platí od roku 2024 povinná vojenská služba, přičemž mají během roční služby nárok na měsíční dovolenou; dobrovolně pak mohou narukovat i ženy. Zda by branná povinnost pro ženy znamenala i absolvování vojenské služby, není jasné. Určitě by ale bylo vhodné zohledňovat např. to, jestli se žena stará o dítě.

iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly

V Evropě mají branou povinnost pro ženy zavedenou Švédové a Norové, uvádí BBC, a od roku 2026 se k nim pravděpodobně přidá i Dánsko. Jedním z argumentů pro tento krok je zavedení plné rovnosti mezi pohlavími. I zde již samozřejmě platí, že se mohou k vojenské službě ženy hlásit dobrovolně, což je stejné jako v České republice, kde se žena může stát profesionálním vojákem, ale v případě nějakého ohrožení země ženy civilistky nerukují.

Izraelské ženy cvičí a jsou v rezervách

Asi nejznámější armádou, kde musí ženy na povinnou vojnu, je Izrael. Wikipedia uvádí, že ženy v armádě většinou slouží 2 roky, i když na některých pozicích může být jejich služba delší. Na rozdíl od žen však nemuseli v Izraeli sloužit tzv. ultraortodoxní židé, ale i to se mění. Když je přitom výcvik ukončen, jsou občané vedeni jako rezervisté a armáda je může povolat (i ženy).

Přehledně: které země Evropy mají stále povinnou „vojnu“? Moc jich není, což je dle některých špatně; někde ji mohou i odmítnout

Hlasy o povinné službě se vyskytly například i v Jižní Koreji, která je vlastně stále ve válečném stavu se svým severním sousedem, i když s ním má příměří. Dw uvádí, že téma nastoluje populistická konzervativní strana a zaměřuje se s ním na nespokojené mladé muže. Faktem ale zůstává, že počet mladých mužů v Jižní Koreji klesá a počet rekrutů to snižuje, což je oproti silně militarizované Severní Koreji nevýhoda. Služba žen by ale problém vyřešila.