Dělostřelecké systémy se dělí na dva základní typy – prvním je klasické tažené dělostřelectvo existující již řadu staletí, a pak dělostřelectvo samohybné umístěné na pásech nebo na kolech vyvinuté ve století dvacátém. Jeho vylepšení se většinou týká dosahu a přesnosti, ale s něčím novým dlouhou dobu nikdo nepřišel. Změnu může přinést ruský systém označovaný jako D-30 na MTS-15 Klever, ovšem stejně tak se může ukázat jako naprostý nesmysl.

Houfnice s malým zásobníkem nedaleko operátora

Myšlenkou systému D-30 na MTS-15 Klever je umístění klasické tažené houfnice na robotické pásové vozidlo. Defence-Blog uvádí, že myšlenka spočívá ve vytvoření dálkově ovládaného dělostřeleckého systému. Pásového robota MTS-15 má být operátor schopen ovládat na vzdálenost až 500 metrů, což není zase tolik. Houfnic e D-30 byla pro jeho potřeba upravena, a to tak, že je k ní připojen automatický nabíjecí systém se čtyřmi granáty. Teoreticky tak vozidlo působí jako platforma schopná sama dojet na určené místo a odpálit čtyři rány.

🇷🇺 Remote-controlled D-30 howitzer on MTS-15 will be presented during this year Army2024 expo. #Russia #Russian #Russians #Today #Exhibition #Military #Army #Drone #D30 #MTS15 #Howitzer #Cannon #Artillery #Army2024 pic.twitter.com/1l19veRa2Q

— TheGreyPatriot (@TheGreyPatriot_) August 9, 2024

Defence-Ua však upozorňuje, že jsou i lepší systémy, jelikož tento by bylo nutné docela často dobíjet. Sice by s ním mohla jet i obsluha, ale v takovém případě by v mnoha situacích postrádalo smysl, že je robotický. Hlavní myšlenkou by totiž mělo být předcházení ztrátám na lidských životech. Jak by ho ruská armáda nasazovala, však není jasné.

Dosah děla je jenom trochu přes 15 km

Houfnice D-30 je původem sovětská zbraň ráže 122 mm zavedená v mnoha státech světa, i když je již zastaralá. ArmyRecognition uvádí, že je schopna střílet do vzdálenosti 15,3 km a lze předpokládat, že to samé platí i pro zbraň na robotickém podvozku. Na současné poměry bojiště jde o relativně malou vzdálenost, kvůli níž se bude muset systém pohybovat v dosahu nepřátelských dronů, takže ho půjde relativně snadno odhalit a zničit.

Sovětské houfnice D-30 a 2S1 Gvozdika jsou královny bojiště. I přes značné stáří je v bojích na Ukrajině používají obě strany

Výhodou může být, že je D-30 na MTS-15 připravena k palbě 30 sekund od dosažení místa, zatímco rozložení nebo složení klasické houfnice trvá kolem 2 minut, uvádí MilIn. Zbraň tedy může snáze měnit svou pozici a nemusí ani čekat na tahač, ale na druhou stranu je s pásovým podvozkem větší a nápadnější než obyčejné tažené dělo. Její rychlost 12 km/h je přitom dost nízká, takže nelze předpokládat, že by mohla nějak rychle ujet. Jestli je koncept životaschopný nebo úplný nesmysl, se asi ukáže jenom při jeho nasazení v ostrém boji.

🇷🇺 #Russia unveils the MTS-15 Detelina, a 122mm unmanned self-propelled howitzer, at Army-2024. Set for combat testing in #Ukraine, it marks a new step in unmanned artillery. Featuring a D-30 howitzer on a robotic platform, it’s remotely controlled up to 500m away with a… pic.twitter.com/HefNwFOPv5

— Caliber English (@CaliberEnglish) August 16, 2024

Houfnice D-30 na MTS-15 Klever