Množství systémů protivzdušné obrany je v členských zemích NATO v Evropě velice nízké a bude nutné ho zvýšit alespoň pětkrát. Důvod je zřejmý, agresivní chování Ruska, které navíc může zaútočit i na civilní cíle jako obchodní centra, školy nebo nemocnice, ačkoliv to mezinárodní konvence zakazují. NATO, s nímž je Rusko v hlubokém sporu, se proto musí připravit na jakýkoliv případný ozbrojený konflikt, při němž by se muselo bránit také řízeným střelám, balistickým raketám a dronům schopných dalekých zásahů v celé Evropě.

Nezbytné je 5násobné navýšení systémů PVO

V současnosti mají členské země v Evropě disponovat celkem 293 moderními systémy protivzdušné obrany, uvádí Welt, což je ovšem tragicky málo. Vedení Severoatlantické aliance se proto mělo rozhodnout, že počty navýší zhruba pětinásobně, takže bude nakonec systémů alespoň 1 467. Jedná se pochopitelně o moderní systémy schopné velmi účinně zasahovat proti možným hrozbám, například letounům, řízeným střelám, balistickým raketám a hypersonickým zbraním. Zajistit to má například MIM-104 Patriot, IRIS-T nebo Skyranger.

iZdroj fotografie: Uživatel ArmyInform / Creative Commons / CC BY

Protivzdušná obrana však není vše, co alianci chybí. Nedostatečné jsou dle všeho i pozemní síly, a aby bylo možné čelit případné ruské agresi, potřebovala by alespoň 131 bojových brigád, z nichž by každá měla disponovat zhruba 5 000 vojáků a potřebnou technikou. Lze předpokládat, že by se jednalo o klasické pěchotní i mechanizované a těžké brigády vybavené tanky, bojovými vozidly pěchoty a doplněnými potřebným dělostřelectvem.

Síla ruské armády je hlavně v počtu

Obavy jsou jistě na místě, protože i když je ruská armáda relativně zastaralá a její technika ve většině případů nedosahuje kvalit té západní, má i své silné stránky. Hlavně má mnoho zdrojů; podle Tass dosahuje jenom počet příslušníků ozbrojených sil téměř 2,4 milionu a mnozí mají čerstvé bojové zkušenosti. Rusko může navíc zasahovat cíle po celé Evropě například pomocí řízených střel Ch-101 odpalovaných ze strategických bombardérů. MissileDefenseAdvocacy uvádí, že mají dosah až 2 800 kilometrů, ale má i další podobné zbraně.

iZdroj fotografie: Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Na možné nebezpečí ze strany Ruska se proto musí členové aliance připravit. Na výše zmiňovanou protivzdušnou obranu budou například potřebovat americký MIM-104 Patriot, který je schopný sestřelovat nejen letouny nebo řízené střely, ale umí si poradit i s balistickými raketami, uvádí MissileThreat. Navíc prokázal i schopnost zneškodnit ruské hypersonické zbraně jakými jsou např. balistické rakety odpalované z letadel CH47M2 Kinžal.

Když „nas mnogo“ neplatí: i kdyby obdrželo ruské letectvo další běžnou várku Su-57, bude oproti Číně i Americe směšně slabé

Německý systém IRIS-T je zase skvělý především proti letadlům a řízeným střelám, ale naopak neumí likvidovat balistické rakety. Wikipedia uvádí, že dnes existuje ve dvou verzích s kratším a delším dosahem, konkrétně se jedná o 12 a 40 kilometrů. Naproti tomu rovněž zmíněný Skyranger je věžový systém osazený je rychlopalným kanonem ráže 30 nebo 35 mm a vybavený radarem a dalšími detektory, uvádí Rheinmetall na svých stránkách. Skvělý je hlavně proti dronům, ale může zvládnout například i přilétající řízené střely.