V současném vzdušném souboji hraje významnou roli ohrožování systémů protivzdušné obrany ze strany bojových letounů. Sice byly postaveny proto, aby takové hrozby eliminovaly, ale rozhodně to nemají tak jednoduché, jelikož na ně mohou letadla rovněž zaútočit a významně je poškodit, eventuálně rovnou zničit. Vyrovnaný by byl třeba souboj ruského systému S-400 a amerického bojového letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon.

S-400 teoreticky zasáhne na 400 km

V případě, že bychom proti sobě postavili letoun F-16 a systém S-400, předvídat výsledek souboje je de facto nemožné – záleží totiž na mnoha okolnostech. Jednodušší je to asi posoudit ze strany pozemního systému protivzdušné obrany, jehož úloha je jednoduchá – musí svými radary letoun zaměřit a poté na něj odpálit střely. ArmyRecognition uvádí, že jeho nejlepší střely mají dosah až 400 kilometrů, ačkoliv v praxi na tak velkou vzdálenost cíle nezasahují. Nejlepší radary je pak mohou vidět zhruba na 600 kilometrů, uvádí Wikipedia.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Ani odpálení střel na F-16 však v žádném případě neznamená, že ji zasáhnou a zničí. Northrop Grumman na svých stránkách uvádí, že je vybavena systémem elektronického boje, který je schopen radary nebo střely s radarovým naváděním – což je případ těch odpalovaných z S-400 – různým způsobem zmást. Díky varovnému systému navíc pilot ví, že na něj nějaká střela letí, a může tedy adekvátním způsobem reagovat. Například se může pokusit se jí vyhnout, ale nejenom z tohoto důvodu bývají standardně na cíl odpalovány dvě.

AGM-88 z F-16 se na radar navede sama

F-16 disponuje hned několika způsoby, jakými může S-400 zničit, i když přesnější by bylo spíše říci poškodit. Ruský systém se totiž skládá z více jednotlivých a oddělených částí, od radaru přes velitelské centrum až po několik odpalovacích vozidel, přičemž ani nemusí být na jednom místě. Vyřazení jedné části tak neznamená zničení systému, ale jeho poškození, ale i tak může často fungovat a bojovat. Třeba ke zničení radaru používá F-16 protiradarovou střelu AGM-88 HARM, která se navádí na signál radaru a její dolet je 160 km, uvádí Wikipedia.

„F-16 bude pro naše stíhačky Suchoj a Mikojan těžký soupeř,“ uvedl ruský vyznamenaný ex-kapitán a vojenský expert Dandykin

Ovšem letoun může zaútočit jinak, i když v tomto případě musí znát přesnou pozici S-400, respektive nějaké jeho části. K útoku lze použít například řízenou střelu AGM-158 JASSM. Naváděná je prostřednictvím GPS a je velice přesná. Existuje ve více variantách, nejschopnější verze má dolet až 1 600 kilometrů, uvádí MissileThreat. Letoun tak střelu může odpálit mimo dosah raket z S-400. Na druhou stranu je možné střelu nejspíše zmást systémy na rušení signálu GPS, což dává PVO jakousi šanci na přežití. Může ji i sestřelit.