Opustit NATO by byla pro Ameriku strategická chyba a ohrožení světa. Je s podivem, že si Donald Trump neuvědomuje následky

Základem bezpečnosti západního světa je v posledních desetiletích Severoatlantická aliance. Hlavně její evropské členy v posledních letech ukolébal pocit zdánlivého bezpečí, ale to se mění a začínají mnohem masivněji zbrojit a zvyšovat tak sílu uskupení. To vše za situace, kdy nový americký prezident Donald Trump mluví o možném odchodu USA z NATO – mělo by to obrovský dopad nejenom na světovou bezpečnost, ale i na samotnou Ameriku.

Zvýšení výdajů na obranu by stihlo i Ameriku

O možném odchodu z NATO mluvil Donald Trump během svého prvního mandátu – snažil se tak přimět evropské země k vyšším výdajům na zbrojení. V současnosti v podstatě činí totéž a podle něj se to může stát, pokud spojenci nezaplatí své účty, připomíná Trumpovo vyjádření Barrons. V Americe dokonce zazněly požadavky, aby dávaly členské země na obranu 5 % HDP, což nedávno podpořil i Volodymyr Zelenskyj, jelikož to jsou v současné době pouze doporučená 2 % a některé země je ani neplní, i když jejich počet rychle klesá.

iZdroj fotografie: Public Domain

I tento požadavek je však evidentně střelený od boku – pokud by to totiž Donald Trump skutečně požadoval, znamenalo by to masivní navýšení výdajů i ze strany Spojených států amerických. NATO uvádí, že za rok 2024 vydaly na obranu 3,38 % HDP, ačkoliv vzhledem k jejich ekonomické síle to je nejvíce ze všech, a to 755 miliard dolarů (18,7 bilionů Kč) – ostatní země, byť to není málo, dávají dohromady 430 miliard dolarů (10,4 bilionů korun).

Kdyby tedy Amerika z NATO odešla, měla by stále největší vojenský rozpočet na Zemi. Ani Čína, její největší soupeř, se mu neblíží – oficiálně dává asi třetinu částky, i když to nemusí být přesné. I nadále je přitom rozpočet NATO bez USA větší než ten čínský, a pokud by Američané oporu ve spojencích ztratili, i přes své vysoké výdaje by prostě globálně oslabili. Navíc nelze hodnotit jenom současnou situaci, jelikož členové NATO výdaje rychle zvyšují.

NATO se Pacifiku netýká

V případě, že by v tom Amerika zůstala dobrovolně sama a měla by konflikt s Čínou, odehrál by se v Pacifiku. Armádní Zpravodaj upozorňoval už v lednu 2023, že Amerika rozehrála boj v Tichomoří, když se rozhodla zbudovat ostrovní základny pro F-35B v blízkosti země draka. V této oblasti však Severoatlantická smlouva pomoc ostatních členů NATO nezaručuje, jelikož Pacifik, Havaj ani Guam v oblastech, kterých se týká, stanoven není.

Teoreticky by tedy neexistovala povinnost evropských členů aliance a Kanady nějak Americe pomoci, ale na druhou stranu si lze jenom těžko představit, že by se nějak nezapojili – ostatně by bylo v jejich zájmu pomoci. Mnozí spojenci mimochodem po žádostech z USA pomohli jejich ozbrojeným silám třeba v Iráku nebo Afghánistánu, i když nemuseli.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Evropa je ale pro Ameriku i důležitý obchodní partner, takže by mohlo mít zpřetrhání vztahů dopad i na ekonomiky obou stran a vést to opět k jejich oslabení. Navíc lze předpokládat, že tlak na Čínu s cílem odradit ji třeba od invaze na Tchaj-wan by byl nejprve ekonomický – připravena k něčemu takovému, by mohla být již v roce 2027, varuje Bloomberg. Americké sankce by Čínu jistě bolely, a kdyby se k nim přidaly ještě ty evropské, šlo by o ještě účinnější páku. Tedy nejen vojenská, ale i ekonomická síla by měla svou váhu.

I proto je s podivem, když Donald Trump mluví o vystoupení z NATO a snaze získat Grónsko, což by byl vlastně útok na jednoho ze spojenců. Ale ačkoliv zní jeho výhrůžky hrozivě, opustit alianci jen tak z vlastního rozhodnuté nemůže. Potřebuje k tomu souhlas dvou třetin Senátu nebo kongresový akt – avšak Politico varuje, že by se mohl pokusit zákon obejít. Asi tak nezbývá než doufat, že na druhé straně Atlantiku zvítězí zdravý rozum.