Redakce Armádního Zpravodaje přináší analýzu hypotetického konfliktu dvou dnešních spojenců, ale kdysi největších nepřátel: Německa a Polska. Jak by případný konflikt Berlína a Varšavy vypadal? Jaké mají obě strany síly a v jakém jsou stavu? A co by případný konflikt znamenal pro Českou republiku? Některé odpovědi mohou být nejspíše dosti překvapivé.

Rovnocenní jsou si jenom na papíře

Polsko a Německo jsou si tabulkově téměř rovni – první má 200 vojáků a druhý 181 000, jak Armádní Zpravodaje ověřil z veřejných zdrojů. Poláci pak vedou i v tancích, jichž mají 700, zatímco Němci jenom 226. Luftwaffe však Poláky téměř o třetinu drtí – Ve stavu má 682 letounů všech typů, zatímco polské letectvo jenom 481. Síly jsou tedy takto zhruba vyrovnané.

Velké varování: ve válce na Ukrajině se naplno projevují slabiny tanků Leopard 2, Abrams i Challenger 2. Západ se musí poučit

Pak je tu ovšem realita, která je pro Němce daleko více alarmující než pro Poláky. Bundeswehr se potýká s celou řadou nedostatků a problémů. V první řadě je to chronický podstav mužstva – služba v armádě zkrátka neláká. I přes různé pobídky je prestiž vojáků nízká a mladí lidé se nehrnou. Plán na 200 000 armádu, která měla tohoto čísla dosáhnout letos, byl oddálen na rok 2031, přičemž byl nedávno odhalen plán počet příslušníků skoro 2násobit.

iZdroj fotografie: Uživatel Raf24 / Creative Commons / CC BY

Poláci si naopak svoje vojsko hýčkají a branné kurzy jsou již na základních školách. Zatímco Bundeswehr má jenom 30 000 záložníků, jeho potenciální soupeř může ihned povolat 180 000 mužů a žen. Jejich ochota a připravenost bránit svou zemi a vést válku je tak diametrálně jiná a vyšší.

Německo je ve větších v problémech

Německo má však problémy také s bojeschopností techniky. Ukázkovým příkladem je 229 nejmodernějších transportérů Puma, z nichž má být bojeschopná jenom polovina. Ještě katastrofálnější situace je ale na nebi. Armádní Zpravodaj ověřil, že podle zprávy z roku 2018 byly k okamžité reakci připraveny jenom 4 Eurofightery ze 143, které má k dispozici.

Rusko potvrdilo a vysvětlilo, proč bouchl obří raketový a dělostřelecký sklad. Patřil k největším v zemi

Zbylé byly často „kanibalizovány“ a jejich součástky používány k udržení zbylých letounů ve vzduchu. Na druhé straně mají Poláci poměrně nové F-16 a netrpělivě očekávají dodávku F-35, které posunou kvalitu a bojeschopnost jejich letectva na jinou úroveň.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

V případném konfliktu by to tedy bylo mnohem početnější a bohatší Německo, kdo by měl v ruce kratší provaz. Jsou tu však i problémy geografické. V roce 1939 měli Němci s Polskem jiné hranice – byly daleko blíže Varšavě a v zádech Poláků bylo Východní Prusko – ovšem dnes je situace opačná.

Z Česka by se mohlo stát bojiště

Dnes to mají blíže Poláci do Berlína, a pokud by opravdu vypukla válka, hlavní tlak by nepochybně vedli na německé hlavní město. Je však otázkou, co by bylo dále. Kapitulovalo by Německo po ztrátě centra moci, nebo by se konsolidovala obrana a v bojích pokračovalo?

Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou

Velkou otázkou je i podpora ze zahraničí. Rusko by mohlo Německu pomoci už jenom blahosklonnou neutralitou a přeléváním sil za svou hranicí, především pak posílením Kaliningradu. Poláci by tak museli držet velké síly v týlu, aby se neopakoval rok 1939. Podpora ze Západu jedné ze stran by však nebyla tak jistá.

Co by ale tento konflikt znamenal pero Českou republiku? S největší pravděpodobností by se Praha pokusila udržet neutralitu. V našem vzdušném prostoru by sice často docházelo k jeho narušení, ale to by vláda a armáda řešila vzletem pohotovostních letounů s protestní notou.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

To je ten lepší scénář… Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že v tom nejhorším by se obě strany mohly pokusit proniknout přes naše území do týlu nepřítele – Poláci do Saska nebo Bavorska, a Němci do Slezska. Druhá strana by se tomu v takovém případě pokusila zabránit a z naší země by se tak stalo bojiště. Naštěstí je ale hrozba polsko-německé války téměř nulová a nemusíme se takových událostí obávat.