Litva se velice intenzivně připravuje na možnost, že by na ní mohla v příštích letech zaútočit ruská armáda. V plánu má nejenom houževnatou obranu – i když se samozřejmě spoléhá na pomoc od spojenců – ale také chce zajistit bezpečí civilistů. Redakce Armádního Zpravodaje dohledala předložený plán, podle něhož by se měli v případě útoku evakuovat z hlavního města Vilniusu, uvádí Euroactiv s odvoláním na starostu Valdase Benkunskase.

Litva je první na ráně, pokud Rusko zaútočí

V případě útoku ze strany Ruska na Evropu je Litva jedním z nejpravděpodobnějších cílů. Jednak jde o bývalou součást SSSR, takže ji Kreml považuje za svou sféru vlivu, a také přes ni vede Suvalský koridor, tedy nejkratší cesta z Běloruska do enklávy Kaliningrad s velkým vojenským významem, uvádí Wikipedia. Redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že by Bělorusko coby ruský vazal případnému ruskému útoku nebránilo. Hlavní litevské město Vilnius pak leží pouhých 30 kilometrů od běloruské hranice, takže by bylo rychle dosažitelné.

Nad ruským zbrojním průmyslem se stahují mračna. Indie ho chce ve světě nahradit na trhu se zbraněmi. Možnosti k tomu má

Podle starosty Valdase Benkunskase počítají plány s tím, že by celý Vilnius mohl být v případě ohrožení evakuován během 48 hodin. Hlavní roli mají hrát tři únikové cesty směrem na západ, což znamená nejspíše až do Polska, odhaduje redakce Armádního Zpravodaje, ačkoliv je na hranicích ještě zmíněná Kaliningradská oblast. Úřady se ale nebojí jenom ruského útoku, pochybnosti mají i o bezpečnosti nedaleké běloruské jaderné elektrárny Ostrovets.

Litva posiluje armádu a obranu hranic

Litva se na obranu připravuje velice intenzivně, a to nejenom plány na evakuaci hlavního města. Zároveň posiluje své ozbrojené síly, i když by jako malá země samozřejmě vždy potřebovala pomoc spojenců. Armádní Zpravodaj pak dohledal, že v poslední době také litevská vláda schválila další nákup bojových vozidel pěchoty Boxer Vilkas nebo systémů protivzdušné obrany NASAMS, uvádí ArmyRecognition; bez moderní techniky by neměli vojáci šanci.

V Rumunsku sílí obavy z dalšího ruského útoku. Nabírají proto o více jak 50 % více vojáků a vytváří „zeď“, přes níž by neprošel

Na hranicích s Běloruskem navíc buduje opevnění a připravuje v této souvislosti odstoupení od Otawské úmluvy, uvádí BalticTimes, která zakazuje používání protipěchotních min. Ačkoliv se jedná o kontroverzní zbraň, protože může způsobovat smrt či zranění civilistů ještě desítky let po válce, je v obraně velice účinná. Zaminování hranic a obranných pozic by tak mohlo případný ruský útok výrazně narušit a získat čas pro přísun spojeneckých posil. Stejný krok se přitom chystá udělat Polsko, jak Armádní Zpravodaj upozornil v březnu 2025.