Izrael je v současnosti obklopen nepřáteli de facto ze všech stran. Jeho válka proti Hamásu jim přitom dala pocit, že když se semknou, mohou ho srazit na kolena. Židovská země však ukázala, že je i na takovou situaci nejenom dobře připravena, ale že se nebojí oplácet stejnou mincí. Kam až to může zajít, je však otázkou. Podle všeho má totiž připravovat útok na íránská jaderná zařízení, což by znamenalo jistou katastrofu. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z informací CNN, který se odvolává na své zdroje v americké zpravodajské službě.

Nikdo nechce, aby Írán vyráběl jaderné zbraně

Íránský jaderný program má kořeny až v 50. letech 20. století, kdy byl podporován Spojenými státy americkými. Když ale v zemi došlo v roce 1979 k revoluci, spolupráce skončila. Írán ovšem v jaderném programu pokračoval, ačkoliv dělá výraznější pokroky až v poslední době. Wikipedia přitom uvádí, že má výzkumná místa, dva uranové doly, výzkumný reaktor a zařízení na zpracování uranu, která zahrnují tři známé závody na obohacování uranu.

Donald Trump nemohl rozdělit Západ více a udělat Rusku větší radost. Věří, že ve válce s Ukrajinou vyhrává

Západní země, ale ani ty vyspělé v okolí Íránu, pochopitelně nechtějí, aby měl vlastní jaderné zbraně, jelikož by tím nejenom získal velikou páku při jednáních, ale teoreticky by jimi mohl vést válku proti okolním zemím, které nejsou v silné alianci, jakou je NATO. Armádní Zpravodaj připomíná, že se americký prezident Donald Trump zasazuje o to, aby Írán skutečně žádné jaderné zbraně neměl. A podle CNN je údajně velmi blízko dohodě, jejíž podmínky akceptuje.

Pokud na ni íránská vláda přistoupí, pravděpodobně by neměla samotné nukleární zbraně vyrábět, i když program nejspíše zcela neukončí. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že musí mít tyto informace Izrael k dispozici, takže je s podivem, že i přesto údajně připravuje útok na íránská jaderná zařízení, přičemž se zdroj obeznámený se zpravodajskými službami řekl CNN, že se pravděpodobnost útoku v posledních měsících výrazně zvýšila.

Rusko má utrum, Francie mu pluje naproti. V Baltském moři proti němu poprvé nasadí vojenskou loď Dupuy de Lôme

Jelikož totiž zmíněná dohoda nezahrnuje odstranění veškerého íránského uranu, je útok ještě pravděpodobnější. Samo americké ministerstvo obrany (Pentagon) to však odmítlo komentovat. Je patrné, že se Izrael v mnoha otázkách rozhoduje sám a nepodléhá tlaku západních zemí. Jeho praktiky se totiž mnoha politikům ani odborníkům nezamlouvají.

Stojí za to připomenout, že když se Írán vložil do války s Hamásem a zaútočil na Izrael, schytal to mnohonásobně více. Během chvíle například přišel o celou protivzdušnou obranu – Armádní Zpravodaj nedávno hodnotil, že byl ruský S-300 proti F-35 zcela k ničemu. Do konfliktu vstoupil také Hizballáh ze sousedního Libanonu, ale dopadl snad ještě hůře. Armádní Zpravodaj hodnotil boje v lednu 2025, když došlo k uzavření příměří, které však dlouho nevydrželo.