Írán byl dlouhá léta izolovaný od většiny světa a musel se potýkat s řadou sankcí. To se projevilo rovněž na výzbroji jeho jinak mohutných ozbrojených sil, které lze z nemalé části považovat za zastaralé. Ale domácí vojenský průmysl projevil značnou invenci a v některých oblastech se mu podařilo vyprodukovat docela zajímavé, kvalitní a nebezpečné systémy. Redakce Armádního Zpravodaje vybrala 8 „top“ zbraní a složek vzbuzujících respekt. Na druhou stranu, ne všechny jsou tak silné, jak Írán tvrdil, ačkoliv podceňovat je není na místě.

Shahab-3

Balistická raketa středního doletu vyvinutá na základě severokorejské technologie, jak uvádí GlobalSecurity, existuje v několika variantách. Liší se třeba velikostí hlavice, která může mít i 1 tunu. Používá kapalné palivo, takže manipulace s ní náročná, a ke všemu nemá ani vysokou přesnost. Její dolet je potom udáván mezi 1 350 až 1 600 kilometry.

Írán má spojence mocnější, než se může zdát: Hamás a Hizballáh jsou jenom „hrstka“, ale vojensky mu nepomohou

Qasem Basir

Jedna z nejnovějších íránských balistických raket středního doletu používá moderní pohon na tuhé palivo. Její deklarovaný dosah je až 1 200 km, uvádí DefenceSecurityAsia, ale může být i o něco větší. Má disponovat hlavicí o hmotnosti asi 500 kilogramů a během svého letu a sestupu k cíli manévrovat, což ji činí ještě mnohem hůře sestřelitelnou. Navíc by měla být i velice přesná, ale přesnost není nikde veřejně deklarována.

Khorramshahr

Balistická raketa středního doletu postavená na technologii severokorejské Hwasong-10, oproti níž má být však zmenšená, uvádí Wikipedia. Její dosah je až 2 000 km a unese hlavici o hmotnosti až 1 800 kg, což znamená schopnost napáchat při dopadu rozsáhlé škody. Používá takzvané hypergolické palivo, což ji umožňuje připravit k odpalu během krátké chvíle.

Video: kterak se ruský Suchoj Su-25 po startu téměř srazil s druhým letounem a havaroval, aniž by se pilot stihl katapultovat

Sejjil

Jedna z nejmodernější íránských balistických raket středního doletu používá moderní tuhé raketové palivo, uvádí ArmyRecognition. Existuje ve více verzích, kdy ta nejmodernější má být schopna zasahovat cíl na vzdálenost až 2 500 kilometrů a unést hlavici o hmotnosti 700 kilogramů; má být navíc i velice přesná. Redakce Armádního Zpravodaje našla i zprávy o vývoji varianty Sejjil-3, jejíž dolet by mohl být až 4 000 kilometrů, tedy až do Evropy.

Shahed

Jde o rodinu sebevražedných íránských dronů, které existují v několika variantách – nejznámější je HESA Shahed 136. Jedná se o dron s tlačným vrtulovým pohonem, k němuž Wikipedia uvádí dolet až 2 500 kilometrů, ale v reálu bude o něco nižší. Unese hlavici o hmotnosti asi 50 kilogramů a používá satelitní navádění, díky čemuž může zasáhnout cíl s relativně vysokou přesností. Hlavně méně chráněné cíle jsou jím značně zranitelné.

Simulace: 26tunová izraelská balistická raketa Jericho II by v íránském Teheránu zdevastovala přes 6 milionů lidí

Khalij-e Fars

Íránská nadzvuková kvazibalistická protilodní střela na tuhé palivo, k níž Wikipedia uvádí, že má dolet až 300 km a nese hlavici o hmotnosti 650 kg, což jí umožní potopit nebo poškodit i větší typy plavidel, soudí Armádní Zpravodaj. Její přesnost je minimálně 10 metrů, ale jiné zdroje uvádí ještě lepší hodnoty. Umístěna je na podvozku nákladního automobilu, takže ji lze snadno přemístit na potřebnou pozici, a také ji to činí hůře zničitelnou.

Bavar-373

Íránský systém protivzdušné obrany dlouhého dosahu existující v mnoha variantách. Nejmodernější má obsahovat střely s doletem až 300 kilometrů a radar s dosahem až 600 kilometrů, uvádí MilitaryWatchMagazine. Írán tvrdil, že dokáže detekovat a zničit i letouny se schopností stealth a další cíle, ale o jeho schopnostech panují značné pochybnosti. Pravdou totiž je, že minimálně proti letounům Lockheed Martin F-35I Adir neuspěl.

3 íránské balistické rakety jsou nebezpečnější, než se zdá: prorazit totiž mohou i nejlepší izraelskou protivzdušnou obranu

Proxy skupiny

Íránský režim podporoval a podporuje různé nestátní aktéry často považované za teroristické skupiny, s jejichž pomocí může vyvolat problémy mimo své území. Známými jsou třeba Hamás a Hizballáh, ale jejich síla je nyní významně redukována. Vedle toho má značný vliv i na šíitské milice v Iráku, a hlavně pak na Hútíje v Jemenu. Wikipedia uvádí, že ovládají část země a podnikají útoky na lodní přepravu směřující do Suezského průlivu.

Galerie