Již čtvrtým rokem vedená válka proti Ukrajině ukazuje, že Rusko slyší jenom na sílu, zatímco diplomacie je pouze zástěrka – stejně jako dohodnuté příměří, které porušilo. Mnozí evropští politici se přitom bojí, že jakmile skončí současné tažení, bude mít ambice pokračovat proti dalším západním zemím. Redakce Armádního Zpravodaje ale připomíná, že ty na nic nečekají a budují na hranicích rozsáhlé obranné linie, a dokonce plánují položit miliony min, potvrzuje analýza FinancialTimes s tím, že tím vznikne „nová železná opona“.

Dříve zakázané miny se vrací ve velkém

Několik evropských zemí se rozhodlo k odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje kladení protipěchotních min – podobně jako kazetová munice, i ony jsou nebezpečné ještě desítky let od nastražení, což je dodnes vidět v mnoha jižních zemích. Vojákům navíc působí zranění, která nebyla shledána jako „humánní“, i když taková umí způsobit i mnoho dalších zbraní. Ono stačí, když to schytají těžkým kulometem, který jim dokáže „urvat“ končetiny.

Ruské Su-30SM chtěly provokovat u švédských hranic, ale když zahlédly Gripeny, okamžitě to otočily

Jenomže obavy z ruské invaze sílí každým dnem, a tak se mnohé země rozhodly, že miny proti pěchotě opět zavedou. Armádní Zpravodaj psal již koncem března 2025, že to hodlá udělat Polsko, které také skoro zdvojnásobí armádu. Nedávno pak oznámilo Estonsko, že buduje u hranic s Ruskem stálé opevnění včetně protitankového příkopu.

Celkem pět zemí chce přitom odstoupit od Ottawské úmluvy, aby mohly užívat protipěchotní miny – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko – některé sousedí se samotným Ruskem, včetně Kaliningradské oblasti, jiné s Běloruskem, což je ruský vazal a nejbližší spojenec. Sice na Ukrajině nenasadil své jednotky, ale umožnil vést ze svého území počáteční (i některé další) vojenské operace, a je pravděpodobné, že by Rusku pomohl i tentokrát.

A nelze se nechat zmást ani mírnější rétorikou tamního prezidenta Aleksandra Lukašenka, který koncem května 2025 oznámil, že odsunou velké vojenské cvičení dále od hranic s NATO, aby zbytečně nestupňoval napětí. Wikipedia přitom doplňuje, že existují protipěchotní miny tříštivé a trhací, a je na místě připomenout, že jejich cílem nebývá vojáka zabít.

Rusko je malý krůček od sebedestrukce. Válku si může dovolit do roku 2027, poté končí, ekonomicky se zhroutí

Když dojde k explozi, má mina primárně způsobit vážné zranění – zasaženého vojáka nebo vojáky to vyřadí, zatímco další by jim měly poskytnout pomoc, takže jsou ze hry i jiní. Na druhou stranu se na Ukrajině ukázalo, že třeba Severokorejci takto nefungují a nechávají raněné za sebou, aniž by jim pomáhali – i když i tak půjde o silné zbraně, mj. psychologické. Vrhnout se totiž oblasti s vědomím, že je zaminovaná, chce velkou odvahu.

Galerie