Ukrajinské bezpečnostní službě se podařilo na Krymu zničit tři ruské vrtulníky a jeden systém PVO, jak potvrdily satelitní snímky.
S letouny různého typu se Ukrajina, stejně jako Rusko, snaží bojovat také na zemi, tedy dříve, než vzlétnou – obvykle k tomu poslouží drony, což bývá mnohem levnější než jiné způsoby. To se stalo i v případě letecké základny Kirovske na Krymu, kde bezpečnostní služba zničila hned tři vrtulníky ruské letectva, a jako bonus systém PVO. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z informací OSINT analytika „Dnipro“ a Služby bezpečnosti Ukrajiny.
Vrtulníky sice starší, ale pořád efektivní
K incidentu došlo již 28. června 2025, ale zpočátku nebylo jasné, jaké přesně vrtulníky se drony podařilo zasáhnout. To upřesnila později Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), kterážto útok provedla. Na letecké základně Kirovske ležící až na východě poloostrova Krym to odnesly hned tři, a sice Mi-8, Mi-26 a Mi-28. Všechno tedy staré, ale stále účinné konstrukce.
Mi-8 je sovětský transportní střední vrtulník, ale existuje i upravený na bojový, velitelský nebo průzkumný i pro elektronický boj. Poprvé vzlétl v roce 1961, a od té doby se stal jedním z nejrozšířenějších na světě. Přepravovat dokáže až 24 plně vyzbrojených vojáků, 12 nosítek se zraněnými, nebo několik tun nákladu uvnitř trupu či v podvěsu, uvádí Wikipedia.
Mi-26 je výkonný těžký transportní vrtulník, který vstoupil do služby v 80. letech jako odpověď na potřebu přepravovat objemné a těžké náklady i v náročných podmínkách. Je největším sériově vyráběným vrtulníkem na světě – jeho celková vzletová hmotnost přesahuje 56 tun a maximální užitečné zatížení přibližně 20 tun. Přepravovat dokáže vojáky, humanitární pomoc, obrněná vozidla, náklaďáky i stavební techniku, potvrzuje Wikipedia.
Mi-28 je bitevní vrtulník navržený výhradně pro bojové operace, jehož vývoj začal v 80. letech jako protiváha americkému AH-64 Apache. Má plně pancéřovanou kabinu, která poskytuje vysokou úroveň ochrany proti střelbě ze země, a útočit může 30mm kanonem a kombinací protitankových řízených střel, raketometů a dalších zbraní. Má pokročilou avioniku, termovizi a radar pro boj ve dne i v noci za všech povětrnostních podmínek, uvádí Wikipedia.
Ve všech případech jde tedy o velmi cenné cíle. Už krátce po útoku přitom zveřejnili OSINT analytici z „Krymský vítr“ video potvrzující požár na letecké základně, a na pozdějších satelitních snímcích jsou vidět trosky vrtulníků. Vedle toho to ale odnesl ještě Pancir-S1, velmi rozšířený protiletadlový systém krátkého a středního dosahu, vysvětluje Wikipedia, který má však problémy vidět malé drony, neb proti nim zkrátka nebyl navržen.