Již několik evropských zemí se rozhodlo odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje miny proti pěchotě. Jenomže zhoršená bezpečnostní situace kvůli ruské agresi proti Ukrajině žene i německé politiky k úvahám o jejich znovuzavedení. Redakce Armádního Zpravodaje z rozhovoru zdfHeute s Roderichem Kiesewetterem z dolní komory německého parlamentu, podle něhož by je Německo mělo zavést právě kvůli hrozbě ze strany Ruska.

Protipěchotní mina vojáka jenom zmrzačí

Armádní Zpravodaj v mnoha diskuzích zjistil, že někteří lidé vlastně pořádně neví, k čemu je protipěchotní mina určena, a jak v naprosté většině případů funguje. Mohou za to nejspíše i některé filmy, v nichž jsou vykresleny jako nenápadné, avšak silné smrtící zbraně, které jsou pro vojáka de facto konečnou – jenomže ve skutečnosti fungují trochu jinak.

Video: zvěsti nelhaly, ruští vojáci ukradli na Ukrajině pračku. Čip do zbraní tím ale nezískali

Obvykle je v nich jenom menší množství nálože, jelikož nemá dojít k usmrcení vojáka, i když i to se teoreticky může stát. Protipěchotní mina mu má zjednodušeně řečeno „utrhnout nohu“, tedy zranit – v naprosté většině armád to znamená, že se mu bude muset věnovat minimálně jeden spolubojovník, případně přímo medik, aby mu poskytl patřičné ošetření.

K vytížení personálu pak dochází i v zázemí z důvodu rekonvalescence, uvádí Wikipedia. Je třeba připomenout, že ne všechny armády se ovšem tímto pravidlem řídí – třeba vojáci ze Severní Koreje při obraně ruské Kurské oblasti ukázali, že pokud je jejich spolubojovník raněn, pokračují dále a nechávají ho na frontě zemřít, pakliže se nezachrání sám.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky uvádí, že Ottawská úmluva vstoupila v platnost roku 1999. Zakazuje přitom použití, hromadění zásob, výrobu i převod protipěchotních min, a stejně tak zavazovala státy k likvidaci dosavadních zásob. Jako první se nejspíše rozhodlo k jejich znovuzavedení Polsko, o čemž Armádní Zpravodaj informoval koncem března 2025, ale později se přidaly čtyři další země, aby zaminovaly hranici s Ruskem.

Rusko rozehrálo nebezpečnou hru: připomnělo Americe, že má sovětské atomovky. Ta k němu poslala dvě jaderné ponorky, aby sklaplo

Německo mimochodem patřilo ke zdrženlivějším zemím, takže zatímco Poláci si dohodli obrovské zbrojní zakázky hned v roce 2022, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, naši západní sousedé se teprve rozhoupávali. Současná německá vláda však očividně vnímá, že Vladimir Putin hodlá i nadále válčit, takže mu chce ukázat, ať do Evropy nevstupuje. A to tak, že mohutně zbrojí – k dřívější tisícovce Leopardů 2 chce dalších 8 500 obrněnců a desítky letounů.