Ruská armáda má k dispozici velmi výkonný účinný dron ZALA Lancet, s jehož pomocí již dokázala vyřadit nebo poškodit celou řadu systémů protivníka. I když jde o praxí prověřenou zbraň, zdá se, že se konstruktéři snaží její schopnosti jednoduchou a levnou cestou vylepšit. Alespoň tak redakce Armádního Zpravodaje hodnotí informace zveřejněné na záznamu (níže), kde je dron místo klasické hlavice vybavený protitankovou minou PTM-3.

Lancet útočí třeba na obrněnce a PVO

Ruský sebevražedný dron ZALA Lancet existuje v několika verzích, ale ta základní Lancet-3 je nejspíše nejpoužívanější. ArmyRecognition uvádí, že má vzletovou hmotnost 12 kg, z čehož může být hlavice těžká až 3 kg. Vybaven je elektronicko-optickým naváděním, řídí ho tedy operátor. Létá přitom rychlostí 80 až 110 km/h a jeho dolet je kolem 40 km. Sloužit může k úderům na obrněnou techniku, systémy PVO i menší opevnění a podobně.

iZdroj fotografie: Uživatel Podilchanyn / Creative Commons / CC BY-SA

Ale pokud do něj ruští konstruktéři umístili minu PTM-3, jak naznačují záběry, museli něco změnit, soudí Armádní Zpravodaj. Její hmotnost je 4,9 kg, uvádí Wikipedia, což je navýšení hmotnosti o dvě třetiny. Je možné, že dron dostal silnější motor nebo nějakým způsobem odlehčili konstrukci – například ubrali část akumulátorů k pohonu – ale tím pádem by se zmenšili dosah, což nejspíše není žádoucí. Podrobnosti k tomuto ale nejsou známé.

Mina PTM-3 má větší sílu než hlavice

Mina místo klasické hlavice zajisté zvyšuje účinnost dronu. Militarnyi uvádí, že je v jejím nitru 1,8 kilogramu explozivní složky, zatímco v klasické hlavici dronu „jenom“ 1,5 kilogramu. Původní hlavice je schopná probít pancíř o síle 80 milimetrů RHAe, ale mina zvládne plných 200 milimetrů. Je tedy jasné, že například při ničení tanků a další obrněné techniky se tento rozdíl musí projevit, a pravděpodobně i při úderu na nějaké opevněné.

NATO bude pod drobnohledem. Rusko buduje v Kaliningradské oblasti sledovací komplex, který dosáhne až do Ameriky

Tanky mají samozřejmě mnohem větší odolnost než jen 80 nebo 200 milimetrů RHAe, takže se nabízí otázka, jak by je mohly drony jako Lancet zničit. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že se vysoká odolnost tanků se týká především přední části podvozku a věže, ale po stranách, vzadu a hlavně na vrchní části je pancéřování mnohem slabší. Operátoři dronů proto logicky míří právě na tato místa. Zvýšení průraznosti tedy znamená, že najednou mají k dispozice více slabších míst, čímž mají výrazně větší možnost úspěchu.

Ruský dron Lancet s minou PTM-3; zdroj videa: Military92