O událostech, které předcházely a následovaly ukrajinskému Majdanu, jsou vedeny veliké spory a názory na ně jsou v mnoha ohledech zastřeny ruskou propagandou, která se je snaží prezentovat jinak. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčená, že události, které nakonec vyústily ve válku mezi Ruskem a Ukrajinou, byly z nemalé části zaviněné ruským vměšováním se do ukrajinských záležitostí a odporem větší části Ukrajinců, aby se tak dělo.

Janukovič sliboval Ukrajincům vstup do EU

Hlavní roli v událostech, které vyústily v tzv. Euromajdan, má bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovič. Do funkce nastoupil po vyhraných volbách v roce 2010, a Wikipedia uvádí, že byl zvolen hlavně díky hlasům obyvatel z východních a jižních částí Ukrajiny, tedy ruskojazyčných. Dalo by se říci, že mohl být označen za proruského, ale v prvních letech jeho mandátu se to nezdálo. Slíbil totiž obyvatelům, že jeho země vstoupí do EU a velmi se o to snažil.

iZdroj fotografie: Sasha Maksymenko / Creative Commons / CC BY

Ukrajina měla po sérii jednání a mnoha krocích na konci roku 2013 podepsat asociační dohodu s Evropskou unií vyjednanou vládou prezidenta Janukoviče. Ovšem těsně před tím v listopadu 2013 oznámila, že veškerá jednání s EU končí. Vzápětí vypukly v Kyjevě demonstrace, které se nakonec rozšířily do celé země. Byl to začátek 4 měsíců, kdy se Ukrajina utápěla ve vlnách protestů a násilí – období známé i jako revoluce důstojnosti.

Video: Ukrajinský MiG-29 do základů vymazal dvě patra hlavní budovy ruského velitelského centra

Za koncem jednání s Evropskou unií stály snahy Kremlu a jeho tlak na ukrajinskou vládu i samotného Janukoviče. Rusko reagovalo například zavedením různých ekonomických bariér a dalších opatření, a vrcholem všeho měla být tajná schůzka prezidenta Janukoviče z ruským prezidentem Vladimírem Putinem, která se uskutečnila 9. listopadu 2013, uvádí TheGuardian. Po návratu Janukovič okamžitě obrátil a jeho sliby o členství v EU skončily, a naopak zavelel k orientaci na Rusko, ale o skutečných důvodech lze jenom spekulovat.

Nespokojenost Ukrajinců měla mnoho důvodů

Pravdou zůstává, že důvodem vypuknutí protestu nebyl jenom konec přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU. OpenSocietyFoundations v analýze uvádí, že šlo také o velkou frustraci Ukrajinců s nespravedlností, s pokračující postsovětskou politikou, korupcí a protekcionismem, nebo tím, jak zemi ovládají oligarchové. Armádní Zpravodaj se domnívá, že ukončení rozhovorů s Bruselem bylo poslední kapkou, aby nespokojenost propukla naplno.

iZdroj fotografie: Mstyslav Chernov / Creative Commons / CC BY-SA

Problémem bylo, že se Janukovič pokusil protesty násilně ukončit, což se mu nepovedlo. Wikipedia uvádí, že při různých akcích, kdy byly nasazeni i odstřelovači speciální policejní jednotky Berkut, zahynulo na náměstí Majdan asi 108 lidí a 13 policistů, což vedlo k ještě větším protestům, a Janukovič postupně začal ztrácet moc. Nakonec 21. února 2014 se zástupci opozice podepsal dohodu o vytvoření prozatímní vlády, a krátce poté ze země uprchl.

O den později Janukoviče parlament zbavil funkce, a od té doby pobývá v Rusku. Kreml jeho odvolání dodnes označuje za nezákonné a odvozuje od toho, že i současná vláda Ukrajiny je nelegitimní, ačkoliv byly na Ukrajině již opakovaně konány volby. Reagovalo pak okupací Krymu a vojenskou angažovaností ozbrojených sil na východě Ukrajiny, kde vypuklo tzv. povstání rusky mluvícího obyvatelstva proti vládě vyzbrojené Ruskem a vedené ruskými agenty.