Švédské Gripeny vyprovodily dva ruské bojové letouny střežící Il-20, který „šmíroval“ u hranic NATO s Baltském moři

Aby se ruské letectvo nepřiblížilo k polským hranicím z Baltského moře více, než je přípustné, doprovodila ho dvojice aliančních letounů JAS-39 Gripen ze Švédska.

Jas-39 Gripen se střelami Meteor i Zdroj fotografie: MBDA
i Zdroj fotografie: Švédské letectvo (Flygvapnet)
i Zdroj fotografie: Švédské letectvo (Flygvapnet)
i Zdroj fotografie: Švédské letectvo (Flygvapnet)
i Zdroj fotografie: Švédské letectvo (Flygvapnet)
i Zdroj fotografie: Švédské letectvo (Flygvapnet)
Další 2 fotografie
Další 2 fotografie
                   

Testování reakční doby protistrany, i zjišťování dalších informací, provádí Rusko i NATO od dob studené války celkem pravidelně. Jakmile je ale podezření, že se mohou letouny nepřítele přiblížit až moc, vzlétnou k nim jako doprovod vlastní bojové letouny. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad incident, o němž 11. září 2025 informovalo švédské letectvo, které vyslalo ke třem ruským letounům nad Baltským mořem dva JAS-39 Gripen.

Eskalace nehrozila, šlo pouze o doprovod

Tři ruské letouny si to namířily k hranicím NATO ve směru na Polsko, přičemž letěly nad Baltským mořem, takže je pravděpodobné, že startovaly z Kaliningradské oblasti. Nutno zdůraznit, že se držely v mezinárodních vodách, takže sice vzdušný prostor člena Severoatlantické aliance nenarušily, ale aby je to ani nenapadlo, vzlétly k nim preventivně švédské Gripeny.

Stugna-P, ukrajinský protitankový komplet

Video: Ukrajinci nechali ruský tank T-72 přejet, a pak ho doslova sfoukli svou nejsilnější protitankovou zbraní, Stugnou-P

Není sice uvedeno, jaké verze, ale ono je to víceméně jedno, jelikož šlo pouze o identifikaci ruských letadel a jejich preventivní doprovod – žádný ostrý střet plánován nebyl, i když byly jistě vyzbrojené. K hranicím NATO se blížily dva Suchoje Su-30, dle Wikipedie pocházející z roku 1992, a opět není známo, v jaké přesně verzi, ale existuje jich několik

Klasifikovány jsou jako víceúčelové stíhače, takže jsou určené pro vzdušný souboj, nicméně v ruském letectvu zastávají tuto roli i modernější Su-35S, které však neexistují v takovém počtu. Ty však byly pouhým doprovodem – hlavním důvodem, proč NATO nechtělo, aby se ruské letouny přiblížily, byl průzkumný Iljušin Il-20; Armádní Zpravodaj odhaduje, že verze M.

M2 Bradley vs. BMP-3

Rusové ukořistili M2 Bradley a podrobili ho testům proti svému BMP-3. Výsledky překvapily odborníky, ale nejvíce asi samotné vojáky

Ta je určena k elektronického a optického průzkumu, uvádí Wikipedia, a prozrazuje informace o nepřátelské vojenské infrastruktuře. Pohání ho přitom čtveřice turbovrtulových motorů, která mu dodává rychlost až 675 km/h, zatímco dolet vychází na 6 200 km. Jeho ochranu však musí zajišťovat bojové letouny, ačkoliv šlo v tomto případě jenom o „sichr“.

Z akce byly pořízeny i snímky ruských letounů – zřetelně je vidět jak Iljušin Il-20, tak obě stíhačky Suchoj Su-30, a rovněž jeden ze startujících Gripenů, nejspíše starší verze C. Ta je již značně zastaralá na dnešní poměry, ale jak už redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, v takovýchto situacích prakticky nehrozí bojový střet, ale jde pouze o připomenutí hranic.

Galerie

Další 2 fotografie
Další 2 fotografie

Jak by se mělo NATO zachovat, pokud by ruské letouny vletěly do vzdušného prostoru členského státu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články