Na vlastní těžbu ropy se Rusko spoléhá z více důvodů, takže ho ztráta každého zdroje bolí. Ukrajinci mu proto udeřili na vrtnou plošinu, a to pomocí nové zbraně.
Jestli má ukrajinská armáda nad tou ruskou v něčem totální převahu, jsou to námořní drony, jimiž ho doslova terorizuje v celém Černém moři, ale i na řekách, jezerech apod., a napadá také zdroje příjmů rusé ekonomiky. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad záběry (níže), na nichž je vidět útok na neupřesněnou ropnou vrtnou plošinu, pomocí dronu Katran. Nejedná se ovšem o sebevražedný, pouze dopravuje bezpilotní letouny, které útok provedou.
Ropa je stěžejní pro armádu i příjem státu
Katran je v podstatě univerzální námořní platforma, která může být jak vyzbrojena kulometem, rotačákem a raketou, díky čemuž způsobí škody lodím i vrtulníkům nebo dronům, tak může fungovat k dopravování vzdušných dronů na nějaké místo nebo nést jiné vybavení, a následně sloužit pro příjem řídicího signálu. V této variantě ho tak ukrajinská armáda využila.
Za akcí stojí konkrétně ukrajinské speciální jednotky Ferrata a ruská jednotka „Legie Svobodné Rusko“, která bojuje po jejich boku, uvádí obranné zpravodajství Ukrajiny s tím, že nejde o jejich první kooperaci, a že se dokonce ruští dobrovolníci bojující proti Kremlu podíleli na vývoji dronu Katran, čímž pomohli vzniknout zbrani, která Ukrajině ve výzbroji chyběla.
„První testy jsou za námi. Podrobnosti zůstanou v zákulisí, ale jedna věc je jasná – nepřítel se již nemůže cítit bezpečně ani na místech, kde se dříve považoval za nedosažitelného,“ uvedla v prohlášení jednotka poté, co se jí podařilo Katranem zaútočit na ruskou ropnou plošinu, zřejmě v Černém moři, i když místo neupřesnila. Nesl přitom drony startující kolmo.
O jaké se jednalo, ale upřesněno není, což vypovídá o vysokém utajení operace. Zásahem ropné plošiny v moři přitom trpí jak ruská ekonomika, která je na příjmech z této komodity závislá, tak armáda, protože bez ní nemusí mít dostatek pohonných hmot ani jiných produktů, a nakonec i civilní obyvatelstvo a výrobní podniky, které je rovněž ve velkém odebírají.
Vzhledem k tomu, že je plošina označována jako vrtná, může těžit ropu z hloubky až 3 700 m, vysvětluje Wikipedia. Je přitom nepravděpodobné, aby letecké drony, navíc malé, jelikož se do Katranu velké nevedou, plošinu zničily. Nejspíše tak útočily na její komunikační systémy, případně nějak omezily její schopnost těžby; oprava nemusí být zrovna rychlá ani snadná.
Jak rozsáhlé škody mohly letecké drony způsobit?
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 2321
Události
|
PŘEČTENÍ: 5326
