Citelnou ránu ruské armádě i tamní ekonomice zasadily ukrajinské speciální jednotky, když rozsáhlé zaútočily na ropnou infrastrukturu na Krymu.
Aby početně slabší ukrajinská armáda zpomalila postup té ruské, případně jí některé operace zcela překazila, útočí jí na tzv. strategické cíle, v jejichž čele je ropná infrastruktura. Tu je schopna napadat velmi efektivně – za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak ukrajinské speciální jednotky napadly v noci z 05. na 06. listopadu 2025 hned několik ropných skladů a dva cisternové vlaky na poloostrově Krym.
Nejsou-li PHM, akce se vůbec nemusí konat
Ropa je stěžejní ruskou komoditu – ostatně má šesté největší zásoby na světě, uvádí Wikipedia, díky čemuž je také soběstačné. V současnosti je ale obrovským konzumentem armáda, která je na produktech jako nafta, petrolej, maziva nebo topný olej (a desítkách dalších) závislá. Když je nemá, jednoduše dochází k omezení nebo úplnému přerušení jejích operací.
Často to odnáší ropné rafinerie, ale tato operace byla zaměřena na uskladněnou ropu a výsledné produkty. Odneslo to několik skladů pohonných hmot, ropy a maziv u města Simferopol, stejně jako ropný sklad Hvardiiske, konkrétně plná nádrž RVS-400. Vedle toho potom odnesly dva plně naložené cisternové vlaky připravené k transportu na frontu.
Jeden takový vagon má dle Wikipedie kapacitu 100 až 130 tisíc litrů, což znamená, že uživí na vzdálenost 100 km až 200 tanků T-90M. Jak rozsáhlé byly v škody, nelze s jistotou určit, protože jsou záběry sestříhané, resp. ne všechny incidenty pozorovaly ještě průzkumné drony, což znamená, že přenosy ze sebevražedných dronů skončily v momentě nárazu.
Ukrajinské speciální jednotky k tomu nasadily drony FP-2, které podle Militarnyi doletí 200 km, což znamená, že je musely vypustit někde v okolí okupovaného Chersonu, aby doletěly až do vzdáleného Simferopolu, nebo například z nosných námořních dronů. Jejich 105kg hlavice potom dokáže napáchat značné škody, navíc na vysoce hořlavých objektech.

