Ukrajinská armáda je početně mnohem menší než ta ruská, ale rozhodně to neznamená, že by jí nedokázala zasazovat tvrdé rány, což platí i o průmyslu a infrastruktuře, na níž závisí. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje útok na ropnou rafinerii v Rjazani z 6. prosince 2025, z čehož pochází i krátké záběry (níže). Patří mezi vůbec největší v zemi, takže jde o citelný zásah, a je patrné, že ji Rusové nedokážou ochránit, ačkoliv se stala cílem opakovaně.

I když PVO střílela, dron se jí úspěšně vyhýbal

Rjazaňská ropná rafinerie patří mezi ty zdaleka největší v Ruské federaci. Podle Wikipedie činí její zpracovatelská kapacita 13 až 16 milionů tun ropy ročně, což je asi 5 % celkové produkce v zemi. A jenom pro srovnání, nejrozšířenější jsou rafinerie jako ta v Salavatu s jednotkou ELOU-AT-4, která zvládá 4 miliony, takže zhruba 1/4. Lze to tedy označit za obrovský úspěch, který Ukrajinci opakují i několikrát ročně, protože to zdaleka není tak těžké.

Nevěřte Putinovým lžím. Rusko na Ukrajině nevyhrává, dobylo směšné území. Jenom na Donbas je potřeba 400 000 vojáků

Sama ruská agentura Astra přitom potvrdila, že jde o nejméně devátý útok v roce 2025, což dle redakce Armádního Zpravodaje jenom dokazuje, jak děravá je ruská protivzdušná obrana. Ne, že by nebyla v provozu, po přilétajícím dronu měla střílet na vzdálenost 500 až 800 metrů, ale stejně ho nezasáhla, takže dosáhl svého cíle a způsobil mohutný požár.

Armádní Zpravodaj odhaduje, že to je práce dronu An-196 Liutyi, s nímž ukrajinská armáda útočí na ropné rafinerie opakovaně, což platí i pro tu rjazaňskou. Wikipedia potvrzuje, že má dosah v rozmezí 600 až 2 000 km, přičemž první hodnota platí, pakliže nese 75kg hlavici, zatímco druhá je zase v konfiguraci s hlavicí 50kg. Vzhledem k tomu, že leží Rjazaň od Ukrajiny nejméně 480 km, mohla být použita první i druhá varianta, což záleží i na tom, odkud dron startoval.

Francie střílela na letouny nad jadernou ponorkovou základnou. Někdo si nebezpečně zahrává s evropskou velmocí

Druhou možností je potom FP-1 s dosahem až 1 600 km a těžší, až 120kg hlavicí, jejíž velikost se bude odvíjet od vzdálenosti, na níž letí, potvrzuje Militarnyi. Cílem byla přitom hydrotreatingová, katalytická krakovací a reformační jednotka rafinerie, která je jednou z jejích nejcennějších částí, a pokud není v provozu, může dojít k úplnému odstavení závodu.

Ropa je pro Rusko klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě armáda je v posledních letech velikým konzumentem, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia.