Ukrajinská armáda zasáhla radary ruské PVO na Krymu. Rázem tak zůstala slepá a nemohla navádět střely na případné cíle, což umožnilo letectvu další operace.
Sice má být ruská PVO jednou z nejlepších na světě, ale inženýři ji stále nedokázali adaptovat na největší hrozby současnosti, a sice na drony, jimž podléhá. Za redakci Armádního Zpravodaje to dobře ukazují záběry (níže), na nichž je vidět, jak si vzali Ukrajinci na mušku vlastně její nejcennější součásti, a to dva radary, z čehož jeden patřil systému S-400. Protivzdušná obrana na Krymu tak silně utrpěla a bude mít problémy takovou ztrátu nahradit.
Ruská PVO na drony vůbec nereagovala
Jako první byl zasažen radar Kasta-2E2 navržený k řízení vzdušného prostoru, určování souřadnic a identifikaci vzdušných cílů, zejména potom těch ve velmi nízkých výškách, uvádí Wikipedia s tím, že má dosah do 150 km do dálky a 6 km do výšky v okruhu 360 stupňů, takže umí reagovat na hrozby ze všech stran, ale menší bezpilotní letouny evidentně nevidí.
V druhém případě se podařilo ukrajinské armádě zasáhnout akviziční radar 96L6E, který slouží k prvotní detekci, sledování a identifikaci cílů na extrémně velké vzdálenosti, konkrétně do 300 km, a to dříve, než jsou předány k přesnému navedení střel, uvádí Wikipedia. V době zásahu byl přitom aktivní, což opět potvrzuje, že má ruská PVO problém drony zachytit.
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že to není překvapivé, jelikož dříve nikdo s takto malými objekty zkrátka nepočítal. Na druhou stranu vede Rusko válku proti Ukrajině už čtvrtým rokem, takže se mohlo za tu dobu přizpůsobit. Vyvinulo za účelem ochrany S-400 a jiných systémů PVO třeba systém Morpheus, ale evidentně stále není zaveden.
Poukazuje to na velké problémy v oblasti detekčních systémů, z čehož může ukrajinská armáda těžit. Je nutné připomenout, že pokud přijde PVO o radar, stává se prakticky slepou, nemá-li tedy ještě další – sice jich S-400 mívá více, obvykle alespoň dva, ale zpravidla jenom jeden od každého typu, takže bylo po útoku nezbytné ten dalekodosahový nahradit.
Ukrajinci použili k útoku určitě drony letadlové konstrukce, ale není známo, o jaké šlo. Vzhledem ke vzdálenosti se mohlo jednat o FP-2 s doletem asi 200 km a hlavicí těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi, ale také o An-196 Liutyi, který nese sice menší 75kg hlavici, ale dosah má 600 km, uvádí Wikipedia, byť takový nejspíše nebyl třeba – záleží však, kde byl vypuštěn.

