Obecně platí, že útok vyžaduje více prostředků než obrana, která navíc může nepřátele značně překvapit, pakliže ji nemá dokonale zmapovanou, A přesně tak to vypadalo na záběrech (níže), které dává redakce Armádního Zpravodaje za příkladné. Ruská armáda, konkrétně výsadkáři, tam hnala obrněný konvoj proti ukrajinským pozicím, které bránili mariňáci.

Obrana byla připravena, Rusové nemohli uspět

Jedná se o starou událost z roku 2024, kdy ještě ukrajinská armáda držela pozice v ruské Kurské oblasti, čímž roztříštila agresorské útočné síly, potvrzuje Wikipedia. Stejný scénář je však možné pozorovat dodnes – ruská armáda pošle mechanizovaný útok, aby pronikl k bráněným pozicím, ale často to končí naprostým fiaskem a bezproblémovou výhrou Ukrajinců.

Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska

V tomto případě se vydaly ruské jednotky přes zaminovanou cestu, což už by je samo o sobě zastavilo, ale obránci si to pojistili ještě sebevražednými drony, a v nejméně jednom případě také protitankovou střelou. Její typ sice nelze odhadnout, ale Wikipedia uvádí, že mají mariňáci z 36. brigády námořní pěchoty, kteří pozice bránili, FGM-148 Javelin.

Ten je v podstatě páteří protitankových sil NATO, ačkoliv existují z hlediska průraznosti i mnohem silnější zbraně, třeba ukrajinská Stugna-P nebo ruský Refleks. FGM-148 Javelin zvládá probít asi 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale jeho největší síla spočívá v útoku seshora. Tedy do místa, kde má obrněnec nejslabší pancéřování, a žádný tak nedokáže odolat.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Účinné proti němu přitom nejsou ani klecové nástavby a podobná řešení. V tomto případě se nicméně jednalo o zásah ze strany, čehož je FGM-148 Javelin také schopný. Vojáci toho mohou využít v momentě, kdy nemá střela dostatek času vystoupat vysoko, případně to z nějakého důvodu není žádoucí. Rovněž však funguje v módu „vystřel a zapomeň“.

Střela se tak na cíl navede sama, takže může voják ihned po odpalu změnit pozici. Na ruské útočníky útočily ale také sebevražedné drony, ačkoliv jejich typ není možné určit. Obrněnce to nejspíše schytávaly protitankovými granáty, např. RPG-7 prorazí přes 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, zatímco pěchota spíše fragmentačními a improvizovanými náložemi.

Video: Rusové spustili rozsáhlý útok, ale ukrajinští výsadkáři jim vpadli do boku. Dokonalý manévr rozhodl o jejich neúspěchu

Zničit se podařilo konkrétně čtyři BMD-2, což jsou bojová vozidla pěchoty pro výsadkáře, která mají k dispozici kanon ráže 30 mm nebo 7,62mm koaxiální kulomet, uvádí Wikipedia, ačkoliv nejsilnější jsou střely Konkurs. Jejich nevýhodou je velmi nízká ochrana, mina nebo jakákoliv protitanková zbraň je bez velkých problémů zničí, ale zase jsou rychlá a obratná.

Ukrajinští mariňáci roznesli čtyři, a s nimi i 17 ruských vojáků. Někteří nejspíše padli ještě ve vozidlech, ale na záběrech je jasně vidět, jak z jiných po zásahu vybíhají. Nebylo jim to ovšem nic platné, protože se na ně zaměřily sebevražedné bezpilotní letouny.