Výdaje na obranu odmítlo Česko navýšit, i když to původně schválilo. Vrací se tak o několik kroků zpět a ohrožuje tím bezpečnost svou i evropského NATO.
Ačkoliv je zbrojení v posledních letech zásadní otázkou pro mnoho evropských zemí, jiné jsou proti proudu. Mezi nimi i ČR s novou vládou, podle níž jsou současné výdaje ve výši 2 % HDP na obranu dostačující, jak sdělil Tomio Okamura, předseda Poslanecké sněmovny, uvádí České noviny. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že tím nejenom ohrožuje bezpečnost země, ale také porušuje závazky vůči spojencům ze Severoatlantické aliance.
ČR nebude schopna dodržet závazek vůči spojencům
Ještě v březnu 2025 schválila tehdejší vláda navyšování výdajů na zbrojení o 0,2 % ročně, díky čemuž by měly dosahovat v roce 2030 rovných 3 %, připomíná Vláda. Dlouhodobý výhled pak dokonce počítal s 5 % HDP do roku 2035, což je mj. požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči zemím NATO, z nichž se ho některé rozhodly opravdu dodržet.
Současná vláda Andreje Babiše se však rozhodla, že výdaje nad 2 % HDP navyšovat nebude, což okomentoval Tomio Okamura tím, že budou peníze použity pro české občany: „Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení. My skutečně nebudeme navyšovat peníze na zbrojení, nebo chcete-li na obranu. Ta dvě procenta HDP jsou plus minus dostačující,“ sdělil. Armádní Zpravodaj to hodnotí jako čistě populistické.
Nejde vůbec o „stranu“, ale o národní bezpečnost České republiky, stejně jako o závazek vůči Severoatlantické alianci, jejíž členové reagují na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě kvůli militantním ruským vůdcům. Kupříkladu Polsko vydalo již v roce 2024 dokonce 4,2 % HDP, uvádí data Světové banky, a o rok později to mělo být 4,8 % HDP, uvádí NotesFromPoland.
Velké investice pak provádí také Litva, Lotyšsko nebo Estonsko, a relativně nedávno se probrala i nejsilnější evropská ekonomika – Německo, potvrzuje Europarlament. Největší investice provádí zejména země v přímém sousedství s Ruskem, protože právě ty by nesly hlavní tíhu ruských útoků, pokud by k nim došlo. ČR je relativně daleko, ale stále má závazky vůči NATO.
Armádní Zpravodaj je názoru, že současná vláda úmyslně podceňuje možnou hrozbu a nechává na ni reagovat spojence, kteří se snaží odradit Vladimira Putina a jeho fanatické stoupence od jakýchkoliv myšlenek na eskalaci s Evropou. Za připomínku stojí, že jeho blízký spolupracovník Dmitrij Medveděv dokonce vyhrožoval Spojeným státům americkým atomovkami.
Donald Trump nechal v odpovědi vyslat k pobřeží Ruska jaderné ponorky, načež se začal Kreml omlouvat. Rozumí totiž jenom síle a ničemu jinému – což tak platilo vždy. Nutno připomenout, že si výhrůžky vojenskou intervencí zasloužil i Kazachstán, uvádí JamesTown, či Ázerbájdžán, a dlouhodobě v napětí žijí obyvatelé Moldavska, kde se Rusko snaží získat vliv.
Na militantní choutky Rusů přitom upozorňoval již v roce 2017 zesnulý Karel Schwarzenberg, který přímo řekl, že poloostrov Krym je pro ně jenom předkrm, a že představují hrozbu pro celou Evropu, potvrzuje jeho slova TOP 09. A jelikož v únoru 2022 rozpoutali válku proti Ukrajině, aniž by se pokusili řešit údajné záminky diplomaticky přes tomu určené organizace, nelze věřit, že by totéž klidně neudělali znovu. Lepší je být připraven než překvapen.
S postojem Armádního Zpravodaje se shoduje i prezident Petr Pavel, který o víkendu v televizi Nova řekl, že Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči NATO, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli na tento závazek rezignuje, musí politici podle něj občanům jasně říci, jak jinak zajistí jejich bezpečnost.
Pakliže by skutečně byla potřeba vojenská pomoc ČR, mohla by být nedostačující jenom proto, že současná vláda odmítla výdaje na zbrojení navýšit. Jak jinak to nazvat, než přímým ohrožením národní bezpečnosti? Zejména Tomio Okamura nicméně dlouhodobě kritizuje i nákupy nové vojenské techniky, aniž by byl schopen představen náhradní adekvátní řešení.
Měla by ČR navyšovat výdaje na zbrojení, nebo jsou 2 % HDP opravdu dostačující?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 3270
PŘEČTENÍ: 3509
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 9938
