Hluboký úder v ruském týlu připravil nepřítele o 6 000 sebevražedných FPV dronů. I když jde o velké číslo, stále to je pouze kapka v moři.
Jak moc se ukrajinská armáda za poslední roky vzchopila dokazuje dle redakce Armádního Zpravodaje také útok na skladiště dronů v Rostově na Donu, který leží necelých 300 km od linie bojů. Kdysi by pro ni bylo nemožné ho na takovou vzdálenost zasáhnout, ale dnes už nikoliv. Navíc to dokazuje, jak skvěle dokáže rozvědka, event. jiné útvary, zjišťovat informace o umístění nepřátelských zbraní, na něž potom může v pravý čas udeřit.
Sklad nejspíše zasáhly drony, nikoliv střely
O akci je známo jenom málo informací, ale hlavní je, že se ukrajinské armádě podařilo zasáhnout tři kontejnery, v nichž bylo 6 000 malých FPV dronů. Buď tedy zrovna dorazily do města, aby je mohla armáda dále redistribuovat v menších dávkách, nebo je naopak naložila s tím, že je pošle hromadně blíže k frontě, například od nějakého centrálního skladiště.
Rostov na Donu přitom leží asi 100 km od hranic s Ukrajinou, ale bezmála 300 km od frontové linie, která podle LiveUAmap sahá až východně od Záporoží. Jedná se tedy o vzdálenost, na níž by Ukrajinci dříve nejspíše ani udeřit nemohli, a to ani střelami S-300, které hluboce modernizovali až nedávno, díky čemuž po balistické křivce doletí teoreticky až 400 km.
Mají však relativně špatnou přesnost, takže by nebyly vhodné k úderu na tak malé objekty, jako jsou kontejnery. Armádní Zpravodaj je názoru, že k tomu nejspíše posloužily dalekonosné drony An-196, které mají dolet až 600 km, nesou-li 75kg hlavici, uvádí Wikipedia, nebo FP-1, u nichž je dosah až 1 600 km, ale lze přizpůsobit hmotnost nesených výbušnin. Čím kratší vzdálenost, tím více jich až do 120 kg může nést, potvrzuje Militarnyi, což by byl tento případ.
Teoreticky mohla ukrajinská armáda použít také střelu s plochou dráhou letu Neptun ve verzi s dosahem až 280 km, ale tu by nejspíše byla škoda plýtvat. Ukrajinci tak každopádně ukázali, že ačkoliv kdysi hrála velikost Ruska v jeho prospěch, dnes už nich prakticky nic neznamená, jelikož ho mohou ohrozit nejméně do 2 000 km drony, na stovky km pak také střelami.
O jaké FPV drony se jednalo, není jasné. Armádní Zpravodaj je názoru, že šlo nejspíše o nějaké improvizované, které si Rusové skládají sami, a nikoliv o speciální vojenské verze, jakou je třeba ZALA Lancet. Odpovídalo by tomu jejich velké množství soustředěné na jednom místě. I přes vysoké číslo je však pouze o omezení některých operací ruské armády. Již v lednu 2024 dokázala totiž vyrábět asi 300 tisíc FPV dronů měsíčně, a dnes to jistě bude více.

