Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Rusové mají na Krymu velké problémy a už se jim nedaří Ukrajince krotit. Ničí jim pozemní i námořní techniku, jako by jim to tam patřilo, a to stále častěji.

Buk-M2 ruské armády i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

I když sloužil poloostrov Krym z počátku války proti Ukrajině jako předsunutá základna se silným námořnictvem, hustou protivzdušnou obranou a řadou vojenských letišť, situace se dramaticky změnila. Ukrajinci spoustu cílů zničili nebo na ně opakovaně útočí, což donutilo Rusy k mnoha ústupkům, a aktuálně to dle pozorování redakce Armádního Zpravodaje vypadá, že je Krym pod jejich rukama téměř nechráněn a ukrajinské drony tam ničí, co chtějí. To ostatně ukazují i záběry (níže), na nichž je vidět, jak to odnáší hlavně ruská PVO a námořnictvo.

Není místo, kde by se Rusové na Krymu skryli

Krym je Ukrajinou považován za dočasně okupované území a Rusy tam rozhodně nešetří. Video, které je kompilací z různých akcí, jasně ukazuje, jak pomocí klíčových dronů FP-2 zničí několik částí systému S-300 a S-400 včetně radaru, hlídkovou loď třídy Projekt 22460 „Ochotnik“, námořní remorkér třídy Projekt 1496M1 nebo hlídkovou loď třídy Projekt 16640.

Vrtulník Ka-27

Video: ruský vrtulník Ka-27 sestřelen 97 km od Ukrajiny. Námořnictvo a speciální síly nasadili nečekanou zbraň

Evidentně tedy ruský Krym pod ukrajinskými útoky trpí a jeho obrana je stále slabší, což intenzitu útoků stupňuje. Kdysi rozhodně tak vysoká nebyla, ale dnes je už téměř bez problémů proniknout na jakékoliv místo. Vzhledem k dosahu dronů FP-2 to znamená hlavně západní, jižní a centrální část poloostrova, což Rusy nutí stahovat se stále více na východ.

FP-2 (Fire Point) je v tomto tažení naprosto klíčový. Jde o úderný bezpilotní letoun určený k ničení silně opevněných cílů, případně pokud chce ukrajinská armáda napáchat větší škody. S doletem až 200 km a bojovou hlavicí pohybující od 105 do 120 kg (často jde o pumy OFAB-100) slouží k precizním útokům na sklady, velitelská stanoviště a baterie PVO, potvrzuje Militarnyi.

Ukrajinští vojáci s puškou SPG-9

Elitní zabijáci, kteří drtí ruskou ofenzivu v nejdrsnějších částech fronty. Vlkům Da Vinciho pomohl i bratranec amerického viceprezidenta

Opakovaně se přitom ukazuje, že je FP-2 pro ruskou PVO na Krymu, ačkoliv nejenom tam, pro svou konstrukci a profil letu velmi obtížným cílem. Využívá totiž kompozitní materiály odrážející minimum radarových vln, a k cíli se blíží v nízkých výškách, což mu umožňuje využívat terénní nerovnosti a zůstat skrytý pod horizontem detekce radarů S-300 nebo S-400.

Wikipedia sice potvrzuje, že může být v baterii zapojen i radar pro sledování cílů v nízkých výškách, díky čemuž vidí třeba pilotovaná víceúčelová bojová letadla, ale FP-2 je s rozpětím křídel asi 3,5 až 5 metrů a délkou asi 3,5 metrů podstatně menší a nejspíše ho vůbec nezachytí. Stejný problém mají však i jiné klasické systémy jako 9K37 Buk, Tor nebo Pancir-S1.

Ruská fregata třídy Projekt 11356R

Je konec, už nemůže vyplout. Ukrajinci vyřadili moderní ruskou fregatu v Černém moři, odkud pálila střely Kalibr

Další vrstvou ochrany před ruskou PVO je také schopnost operátora dron manuálně navádět v závěrečné fázi letu, což umožňuje reagovat na aktuální situaci, vyhýbat se rušičkám nebo měnit směr útoku v reálném čase. Kombinace vysoké ničivé síly a obtížné zjistitelnosti tak z FP-2 dělá vysoce efektivní a levnou zbraň pro systematickou degradaci ruské obrany.

Nicméně v případě, že napadá statický cíl, disponuje FP-2 také autonomní navigací založené na mapování a rozpoznávání obrazu, díky čemuž ho dokáže zasáhnout i v momentě, kdy operátor o spojení přijde. Výsledkem je postupný rozklad Krymu coby vojenské a ekonomické základny, z níž nezbude moc použitelného, pakliže útoky v této intenzitě neustanou.

Ukrajinci devastují ruskou protivzdušnou obranu a námořnictvo na Krymu (zveřejněno 06. března 2026)

Jak si myslíte, že dopadne devastace Krymu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články