Krvavá bitva u Kurska: Poslední německá šance, jak zvrátit výsledek druhé světové války

O skutečnosti, že se o bitvš u Kurska mluví jako o největší tankové bitvě historie, slyšel téměř každý. I o faktu, že ji Němci prohráli a Sověti zvítězili. V globálu je to pravda, ale situace byla trochu jiná, než ji například po léta líčila sovětská propaganda. Faktem ale zůstává, že sovětské velení se rozhodlo velmi správně a proto nakonec slavilo úspěch. Hitler naopak nedbal na varování některých svých nejzkušenějších velitelů.

Němci potřebují převzít iniciativu

Bitva u Kurska se začala rodit vlastně již v zimě 1941. Když se Němcům nepodařilo dobýt Moskvu, začala se situace na východní frontě pomalu měnit. Sověti již nekráčeli od porážky k porážce, ale jejich velitelé a jednotky začali získávat potřebné zkušenosti. Rozjel se také válečný průmysl a spolu s podporou od spojenců začala Rudá armáda dostávat stále více techniky. Když nakonec Němci na jihu roztáhli frontu, aby se dostali k ropným polím, skončilo to pro ně katastrofální porážkou u Stalingradu.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Německá armáda se ale ještě vzmohla a na jaře 1943 se maršálu Erichu von Mansteinovi podařilo dobýt Charkov. Díky tomu se ve frontě u města Kursk vytvořil velký oblouk. Hitler chtěl, původně v těchto místech přejít do protiútoku a převzít iniciativu. Velitelé ho upozorňovali, že k tomu není dostatek sil. Nakonec padlo rozhodnutí, že se na oblouk zaútočí z obou stran, zničí se zde soustředěná vojska a zkrátí se tak fronta. To by Němcům dovolilo přeskupit své síly.

Sověti se rozhodli pro obranu

Skutečnosti, že německý útok zde přijde, si byli vědomi i Sověti. Maršál Georgij Žukov nakonec prosadil nápad, že se nebude na německá vojska útočit, ale že bude lepší je vyčerpat při obraně. Proto zde Sověti vytvořili obranu o hloubce přesahující sto kilometrů. Vybudovali linie zákopů, protitankových překážek a bunkrů. Do země nakladli více než milion min. Cílem bylo očekávaný útok Němců brzdit, nechat je se rozbít a pak na ně zaútočit.

iZdroj fotografie: RIA Novosti archive / Creative Commons / CC BY-SA

Co se nevědělo, bylo datum útoku. Vlastně ho pořádně neznali ani Němci, protože ho neustále odkládali. Chtěli získaný čas využít k nasazení co největšího počtu nových tanků. Jejich trumfem měli být již známé tanky Tiger, ale především nejnovější přírůstek tanky Panther. Ty se nakonec neukázaly tak účinné, jak se Němci domnívali. Nebyly ozkoušené a trpěly mnoha vadami. Posádky na ně nebyly zvyklé. Nic na tom nemění fakt, že z tanku se nakonec stal nejlepší obrněnec druhé světové války.

Rudá armád má přesilu

Samotný útok nakonec začal 4. července 1943. Již na začátku se ukázalo, jak jsou nové tanky ještě nespolehlivé a asi čtvrtina z Pantherů zůstala stát. Němci do boje nasadili 770 tisíc vojáků, téměř 2500 tanků a samohybných děl a téměř 7500 děl a minometů. Rudá armáda na tom byla mnohem lépe. Měla v oblasti téměř dva miliony vojáků, přes pět tisíc tanků a 31 tisíc děl. Přesilu měla i v letectvu. Přesto Němci věřili, že do 10 dní dosáhnou svých stanovených cílů.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Zpočátku to vypadalo, že se německá ofenzíva vydaří. Ale jak se německé kolony probíjely obrannou, byl jejich postup čím dál tím pomalejší a utrpěly řadu ztrát. Během čtyř dní již bylo jasné, že se nejedná o žádný bleskový útok, ale vleklou opotřebovávací bitvu. Němcům se stále více a více vzdaloval jejich cíl získat do 10 dní konečné vítězství v oblasti. Nakonec se postup na severním křídle zcela zastavil. Úspěšnější byl postup na jihu, ale zde útočníci přišli o část leteckých sil, které byly poskytnuté severnímu křídlu.

Bitva u Prochorovky

Ale i situace na jihu nakonec uvázla na mrtvém bodě. Navíc tu 12.července Rudá armáda zahájila protiútok proti obrněným kolonám Němců. Tanky se spolu střetly u vesnice Prochorovka. Tanková bitva se zde odehrávala na krátkou vzdálenost a v mračnech prachu. Němcům se za cenu vysokých ztrát podařilo sovětských útok odrazit. Ale již neměli dostatek sil, aby ve svém plánu pokračovali a jejich útok tak v podstatě skončil. I když Manstein ještě v menších operacích pokračoval.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Němci při operaci nazvané Citadela ztratili 54 tisíc vojáků, Sověti téměř 180 tisíc. I ztráty na technice měli téměř čtyřnásobné. Teoreticky by se dalo říci, že zvítězili Němci nebo bitva dopadla nerozhodně. Němci ale přišli o většinu své útočné síly, naopak Sovětský svaz dokázal ztráty rychle nahradit a převzít na východní frontě iniciativu. Navíc se v červenci vylodili na Sicílii spojenci a Němci byli nuceni začít bojovat na další nové frontě.

Zdroj: Militarytimes