Rozpočet na rok 2026 neplní závazky České republiky ve výdajích na obranu, jelikož vláda a představitelé vládních stran tvrdí, že nemají dost peněz.
Česko se spolu se všemi členy NATO zavázalo, že do roku 2035 zvedne výdaje na obranu v součtu celkem na 5 procent HDP. Ke zvyšování má docházet postupně rok po roku, ale rozpočet na rok 2026 jde proti tomu. Místo aby Česká republika dala na obranu 2,3 %, jak bylo v plánu, tak obranné výdaje dokonce oproti minulému roku snižuje a počítá jenom s 1,73 %. Za si vysloužila kritiku. Předseda sněmovny Tomio Okamura z SPD tvrdí, že není dost peněz. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že vláda takovýmto postupem riskuje u spojenců.
„Chceme občanům zvýšit životní úroveň“
Přímo na obranné výdaje má v roce 2026 vynaložit Česká republika necelých 155 miliard korun, tedy asi 1,73 procenta HDP. Podle Tomia Okamury nelze dát více. „Na zbrojení nejsou v českém rozpočtu peníze. Naše vládní koalice je před volbou, zda podlehnout tlaku ze zahraničí a tomu, co naslibovala Fialova vláda, nebo pomoci českým občanům a zvýšit životní úroveň jim. A my si vybrali české občany. Ti jsou pro nás na prvním místě,“ uvedl Tomio Okamura v rozhovoru pro Novinky. Hrozbu Ruska pak odráží tím, že nechápe, proč by na nás útočilo.
Tvrdí dokonce, že vládní odborníci spočítali, že by na kvalitní obranu České republiky měla stačit 2 procenta, i když ani to vláda nesplní. Vysloužila si za to už opakovanou kritiku od spojenců, naposledy od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo 5 procent. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ uvedl nekompromisně na síti X.
Česko svůj závazek splnit chce, ale…
Čeští vládní představitelé tvrdí, že se cítí být vázáni hlavně závazkem 2 %. Stránky Severoatlantické aliance však uvádí, že je tento závazek již z roku 2014 a očekávalo se, že ho všichni splní v roce 2025. Nyní už existuje nový, a to do roku 2035 dávat na obranu 5 procent HDP. Na přímé obranné výdaje by přitom mělo jít 3,5 procenta a zbývajících 1,5 procenta na kritickou infrastrukturu. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to vláda v žádném případě neplní.
Třeba ministr obrany Jaromír Zůna za SPD v rozhovoru pro Novinky potvrdil, že chce Česko nyní plnit závazek 2 procenta, ačkoliv zároveň připustil, že ctí i nové závazky. Podle něj ale ještě na jejich splnění zbývá 10 let, a Česká republika tak bude teprve muset najít způsob, jak se s plány Severoatlantické aliance vypořádat a splnit je. To je ovšem něco jiného, než zaznívá od Tomia Okamury, ale i předsedy vlády Andreje Babiše z ANO.
Armádě by 2 procenta mohla stačit
Vojenský analytik Jiří Vojáček redakci Armádního Zpravodaje sdělil, že by Česku měla 2 %, tedy asi 150 miliard Kč, stačit. „Pokud bude fungovat plánování na odborné bázi a jeho závěry budou dodržované, je to hodnota, která naší armádě umožní zacelit podfinancovanost z minulosti a zajistit další rozvoj. Důležité je zdůraznit, že to se bavíme o penězích, které jdou přímo do armády. Tedy platy vojáků, udržování infrastruktury, nákupy techniky. Nad ta 2 procenta by mělo být ještě alespoň 0,5 procenta na státní infrastrukturní projekty dvojího užití,“ uvedl.
Soudí, že závazky vůči NATO jsou spíše politická proklamace a zdůrazňuje, že situace v České republice je jiná než například v Polsku nebo v Pobaltí, protože tyto země jsou přímo na linii s Ruskem, a jsou tedy mnohem více ohrožené. Proto také dávají na obranu větší procento HDP. Kritizuje pak i některá armádní rozhodnutí, třeba provozování drahého výsadkového pluku, který podle něj ČR ve struktuře NATO nepotřebuje, nebo nákup výzbroje pro letouny F-35 Lightning II, kdy si Česko pořizuje střely vhodné pro boj před desítkami let.
Kolik peněz by podle vás Česko mělo dávat na obranu?
Události
|
PŘEČTENÍ: 3042
Události
|
PŘEČTENÍ: 6137
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 4195
