Neobratné ruské monstrum T-35: Propagandistický tank byl pro vojáky uvnitř peklem, ze kterého nebylo úniku

První britský tank byl monstrum, ze kterého trčela děla nebo kulomety do obou stran. Měl úspěch, ale velmi rychle se ukázalo, že v boji jsou mnohem užitečnější menší a pohyblivější tanky s jednou věží. Na ty se soustředila naprostá většina konstruktérů, ale zůstávali i tací, kteří věřili v možnost monster v mnoha zbraněmi. Asi nejznámější vzniklo v Sovětské svazu a rozhodně se moc neosvědčilo.

Děla a kulomety v pěti věžích

V Sovětském svazu se v roce 1930 pokusili vytvořit koncepci takzvaných průlomových tanků. Mělo se jednat o velké stroje s více zbraněmi, které by dokázaly ničit vše kolem sebe. V roce 1932 již byly na světě dva prototypy a o rok později začala v Čeljabinsku výroba tanku nazvaného T-35. Byl deset metrů dlouhý a opatřený hned pěti věžemi. V hlavní věži bylo dělo ráže 76 milimetrů s nízkou úsťovou rychlostí. Ve dvou věžích byla vysokorychlostní děla ráže 45 milimetrů a ve zbylých dvou kulomety.

iZdroj fotografie: Public Domain

Obří stroj musel mít i velkou posádku. Tu tvořilo deset tankistů a doplňovali ji ještě dva technici, kteří nevyráželi do boje. Tank disponoval šesti interkomy, aby se posádka mohla dorozumívat. Přesto to by pro velitele problém, protože kromě koordinace všech tankistů měl za úkol mířit a střílet z hlavní zbraně. Navíc měl omezený výhled. Tank měl jen slabý pancíř, vpředu 30 milimetrů, po stranách 20 milimetrů.

Když je armáda 1. května 1934 představila na Rudém náměstí, tanky vyvolaly senzaci a velmi často je zobrazovala sovětská propaganda. Ale velení si brzy začalo uvědomovat, jak je tank problematický. Jednak velmi drahý, za jeho cenu bylo možné vyrobit několik tanků BT. Také se ukázalo, že se velmi často porouchá. Za války ve Španělsku se navíc zjistilo, že 30 milimetrů silný pancíř dělům neodolá, proto byly pozdější verze pancéřovány lépe. Ale tím se jen zhoršily problémy s pohyblivostí, motorem a spojkou.

Do místa bitvy dojelo jen několik strojů

Tanků nakonec bylo vyrobeno jen několik desítek, přednost dostaly jiné, a po pravdě řečeno mnohem lepší konstrukce, jako byl těžký tank KV nebo T-34. Když vypukla druhá světová válka, Rudá armáda se rozhodla tanky T-35 nasadit u Dubna, což je místo, kde se střetl asi největší počet tanků historie. Začala strastiplná cesta, při které se část strojů porouchala, další zapadly do bláta a pod dvěma se zřítil most. Na bojiště dorazila jen hrstka obrněnců.

iZdroj fotografie: Willi Ude / Creative Commons / CC BY-SA

Podařilo se jim vyřadit nějaké německé tanky, ale brzy se staly cílem útoků letadel, děl a tanků. Všechny nakonec byly zničené. Jeden z tanků se Němci dokonce rozhodli umístit ve svém muzeu v Kummersdorfu. V Rudé armádě zůstalo několik zbývajících kusů, které do bojů nezasahovaly. Přesto ještě jednou měl T-35 bojovat a to v dubnu 1945. Tehdy ho obránci Berlína vytáhli v zoufalství z muzea a nasadili. Posádka ho nakonec opustila a tank 22. dubna 1945 skončil zpět v sovětských rukách.

Zdroj: TheNationalInterest