Ukrajinská armáda se snaží vypořádávat s ruskými útoky i tím, že jim zcela předejde. Za dobrý příklad takového snažení dává redakce Armádního Zpravodaje případ z 25. března 2026, kdy to odnesla ruská loď Projekt 23550 známá také jako třída Ivan Papanin. Ačkoliv jde oficiálně o ledoborec a remorkér, je silně vyzbrojena. Udeřit dokáže až na 2 500 km, což z ní udělalo cíl pro ukrajinské drony, které útočily na cíle při pobřeží Baltského moře.

Z Baltského moře mohla útočit na celou Ukrajinu

Projekt 23550, známý také jako třída Ivan Papanin, představuje unikátní hybrid mezi ledoborcem, remorkérem a silně vyzbrojenou hlídkou lodí, uvádí Wikipedia. Rusko ho staví s cílem zajištění vojenské dominance v Arktidě a ochrany své námořní trasy. Na rozdíl od běžných ledoborců jsou tyto lodě navrženy tak, aby mohly aktivně bojovat s nepřátelskými plavidly i letadly.

Slovensko zahajuje výrobu samohybných houfnic EVA. Revoluce, na jakou jsme dlouho čekali. Už mají zákazníka

Jelikož dokáže prorážet led o tloušťce až 1,7 metru, může operovat v arktických oblastech téměř celoročně. Na palubě přitom nese vrtulník Ka-27 a dva rychlé útočné čluny typu Raptor, zatímco jeho protivzdušnou obranu zajišťují přenosné systémy Igla nebo Verba. Údernou sílu potom zajišťuje automatický kanon AK-176MA ráže 76,2 mm, potvrzuje NavalNews.

To ale není důvod, proč Ukrajinci na loď zaútočili. Tím je, že má prostor pro kontejnerový systém střel Kalibr-NK, což jí dává schopnost útočit na pozemní i námořní cíle na velké vzdálenosti. Až z Baltského moře tak vlastně může zasáhnout jakékoliv místo na Ukrajině, jelikož má proti těm pozemním dosah až 2 500 km, i když proti námořním 500 km, potvrzuje Wikipedia.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Jelikož letí 50 až 150 metrů nad zemí, není snadné ji zachytit, a navíc Ukrajina nemá dostatek systémů PVO, aby celé své území ochránila. Na druhou stranu by z Baltského moře nejspíše nemohla letět přímo, aby nenarušila vzdušný prostor NATO, ale přes Bělorusko a Rusko. Hlavice těžká 400 až 500 kg potom zničí i velmi odolné cíle a napáchá značné škody.

Loď to přitom měla odnést v rámci rozsáhlého útoku na velký ruský přístav v Baltském moři, tedy Usť-Luga, který mohutně hořel ještě dlouho poté. Nacházela se tou dobou v loděnici ve městě Vyborg v Leningradské oblasti, tedy přes 1 000 km od Ukrajiny. Nejspíše tedy nebyla aktuální bojovou hrozbou, ale rozhodně tím Rusové utrpěli velikou škodu.

Ruský stíhač Su-30 vletěl do vzdušného prostoru NATO. Vyslalo tak silná letadla, že ho mohla zničit dříve, než by si jich všiml

Po útoku bylo pozorováno, že je nakloněna na bok, a zatím není jasné, jestli se ji podaří zachránit, i když na tom Rusové pracují. Ve výsledku jde každopádně o úspěch, který Ukrajině zároveň přinese do budoucna větší bezpečnost. Nejde přitom o první takový úder. V roce 2025 se také podařilo zasáhnout nosič střel Kalibr v Oněžském jezeře, potvrzuje KyivIndependent.

Ruská loď třídy Projekt 23550 se po útoku naklonila na bok (zveřejněno 25. března 2026)