Jedny z největších demokratických mocností, Německo a Japonsko, chtějí více spolupracovat ve vojenské oblasti, vývoji vojenských technologií, zbraní a dalších podobných projektech. Naznačuje to návštěva německého ministra obrany Borise Pistoria v Japonsku, kde také o tomto jednal. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že by taková spolupráce byla přínosná pro obě strany, protože jde po Americe a Číně o ekonomicky nejsilnější země světa.

Nižší závislost na Americe a Číně

Návštěva německého ministra obrany v Japonsku přinesla rozšíření vojenské spolupráce, uvádí AA, a předmětem jednání byla i otázka, jak přispět k obnovení plavby v Hormuzském průlivu, který je uzavřený kvůli válce s Íránem. Stane se tak ale až po ukončení válečných operací, jichž se nehodlají účastnit. Setkání může naznačovat, že se ekonomická trojka a čtyřka světa snaží vybudovat jakýsi alternativní řád, který by nebyl tak závislý na USA a Číně.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

V některých lidech by spojení Německa a Japonska mohlo evokovat bývalou „osu zla“, která stála za druhou světovou válkou. Wikipedia uvádí, že Osa Berlín-Řím–Tokio byla vojensko-politické uskupení nacistického Německa, fašistické Itálie a militaristického Japonska. Jejím cílem přitom bylo změnit uspořádání ve světě, a proto také rozpoutaly vojenské akce vedoucí k druhé světové válce. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že v současné době by toto spojenectví bylo naprosto odlišné, jeho hlavní úlohou by byla obrana demokratických hodnot.

Japonci staví a nabízí superpočítač

Obě země si mají co nabídnout. S Pistoriem byli v Asii i zástupci Airbus Defence, Diehl, MBDA a dalších zbrojovek. Welt uvádí, že se jednalo o bezpilotních vojenských systémech a počítačovém sektoru. Konkrétním projektem má být třeba superpočítač vyvíjený společností Fujitsu. Ten by mohl Německo i Japonsko v této oblasti zbavit jejich závislosti na Spojených státech amerických. Německo přitom již v roce 2010 udělilo Japonsku v oblasti obchodu se zbraněmi stejný statut, jaký mají jeho spojenci v Severoatlantické alianci.

„Ukrajinská armáda je na pokraji katastrofy,“ smějí se Rusové. A mají plán, jak dobýt Doněck, aniž by padlo jediné město

Ačkoliv bylo Japonsko v minulosti hodně vojensky uzavřené a vyvíjelo si hlavně zbraně pro svou potřebu, mění se to. Asi nejlepším důkazem otevřenosti zahraničí může být projekt letounu 6. generace GCAP. Wikipedia uvádí, že Japonci spolupracují s Velkou Británií a Itálií. Německo v něm sice zainteresované není, ale vůbec nelze vyloučit, že v případě krachu projektu letounu FCAS, kde existují významné rozpory mezi Německem a Francií, by mohlo mít zájem do projektu z časových i finančních důvodů vstoupit.