Rusové mají velké potíže, armáda se jim hroutí. Ukrajinci je ke všemu ničí u Pokrovsku, jak by je to nenapadlo

Od poloviny března ruská jarně-letní ofenziva nepřinesla jediný takticky významný průlom – a u Pokrovska za to Moskva platí nejvyšší cenu.

Vojáci s ruskou vlajkou i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Čísla z posledních dubnových dnů mluví jasně. Jen 27. dubna hlásil ukrajinský generální štáb 52 odražených ruských útoků v jediném sektoru Pokrovsk – směrem na Bilytske, Rodynske, Myrnohrad, Udačne, Hryšyne i samotný Pokrovsk. Hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj přitom od začátku dubna napočítal na tomto směru 688 ruských útoků. Rusko sem posílá jednu vlnu za druhou. Výsledek? Podle hodnocení ISW a CTP z 21. dubna ofenziva zahájená nejpozději 17. března nepřinesla takticky významné zisky a Moskva musela na několika úsecích kvůli vysokým ztrátám snižovat tempo. Napříč celou frontou Rusko od poloviny března získalo přibližně deset čtverečních kilometrů. To je cena, kterou platí za každý metr.

Pokrovsk: prioritní směr, minimální výnos

Pokrovsk není náhodný bod na mapě. Je to klíčový uzel obrany západní části Doněcké oblasti a vstupní brána k dalším městským opěrným bodům Donbasu. Britský zástupce při OSCE v lednu odhadl, že pokus dobýt Pokrovsk stál Rusko přes sto tisíc ztrát. A město stále drží Ukrajina.

Rusové na jaře změnili taktiku. Podle komunikačního důstojníka 7. sboru ukrajinských DŠV se vrátili k infiltračním operacím – malé skupiny na motorkách a čtyřkolkách pronikají terénem kolem Hryšyne a Rodynského místo frontálních útoků těžkou technikou. Geolokalizované záběry z 25. dubna potvrdily dílčí ruský posun severozápadně od Hryšyne. Postup tedy existuje. Jenže je lokální, pomalý a vykoupený ztrátami, které nutí Moskvu střídat jednotky a omezovat tempo na vedlejších osách.

Jak Ukrajina kazí ruský plán

Ukrajinská strana u Pokrovska nedrží jen zákopy. Praktikuje to, co Syrskyj nazývá aktivní obranou, a ta má několik vrstev.

  • Lokální protiútoky na příbuzných osách. Ukrajinské údery směrem na Huljajpole a Oleksandrivku podle ISW/CTP přímo narušují ruské úsilí kolem Pokrovska, protože nutí Moskvu odtahovat síly z jiných částí tohoto směru.
  • Údery do operační hloubky. Syrskyj uvádí, že jen v březnu ukrajinské síly provedly téměř 350 úderů do ruského týlu – zasáhly 143 logistických objektů, 52 velitelských stanovišť a 20 ropných či energetických cílů.
  • Nový model boje. Ukrajina zavádí bojovou sestavu propojující drony, pozemní bezosádkové systémy a pěchotu do jednoho celku. Nejde už o experiment, ale o zaváděný standard.

Výsledek se projevuje i v číslech na mapě. Od začátku února Syrskyj hlásí přes 480 čtverečních kilometrů znovuzískaného území v součtu více směrů, z toho téměř 50 km² jen v březnu. Ne všechno spadá k Pokrovsku, ale logika je společná: nutit Rusko reagovat tam, kde nečeká, a zdražovat mu každý krok.

Rusko není bez zubů – ale zuby se otupují

Bylo by chybou tvrdit, že ruská armáda se rozpadá jako celek. Moskva si udržuje schopnost útočit desítkami útoků denně. Tlačí nejen na Pokrovsk, ale i na Konstantynivku. Nadále vede masivní raketové a dronové údery do ukrajinského týlu. A rozšiřuje bezpilotní síly – podle Syrského mělo Rusko k začátku dubna kolem 101 tisíc vojáků v bezpilotních jednotkách s cílem dosáhnout 165 500 do konce roku 2026.

Jenže právě v tom je paradox. Rusko investuje obrovské zdroje a výsledek neodpovídá vkladu. Ukrajinské údery na přístavy a rafinerie podle Reuters donutily Moskvu v dubnu snížit těžbu ropy o 300 až 400 tisíc barelů denně. Válka se Rusku prodražuje nejen na frontě, ale i v ekonomice. A u Pokrovska, svého prioritního cíle, za šest týdnů jarní ofenzivy nezískalo nic, co by šlo nazvat průlomem.

Ukrajinská obrana má své limity

Ani ukrajinská pozice není bezbolestná. Kolem Rodynského a Hryšyne komplikuje obranu rozšířená zóna ohrožení ruskými drony a obtížná logistika. Operační uskupení Východ opakovaně upozorňuje na tlak v těchto oblastech. Každý odražený útok stojí munici, lidi a čas.

Právě tady hraje roli i zahraniční pomoc. České ministerstvo obrany uvádí, že do konce září 2025 prošlo přes české kanály na Ukrajinu více než 3,7 milionu kusů velkorážové munice. Podle stejného zdroje české dodávky pomohly snížit poměr dělostřelecké palby z 10:1 ve prospěch Ruska na 2:1. Na frontě typu Pokrovsk, kde se bojuje o každou vesnici dělostřeleckým ohněm a drony, je to rozdíl mezi udržením linie a jejím prolomením.

Co může přijít dál

Rychlý průlom jedné strany je v nejbližších týdnech nepravděpodobný. Rusko bude dál tlačit přes Hryšyne, Rodynske a přilehlé směry infiltračními skupinami. Ukrajina se bude snažit držet logistické koridory, rozšiřovat výhodu v dronové válce a dál ničit ruský týl. Pokrovsk zůstane místem, kde se měří skutečná cena ruské války, a kde se ukazuje, že početní převaha neznamená automaticky vítězství.

Britský diplomat u OSCE to v lednu shrnul jednou větou: ruské vítězství na Ukrajině není ani zdaleka nevyhnutelné. Dění u Pokrovska na jaře 2026 tu větu potvrzuje každý den.

Jak si myslíte, že dopadne ruská agrese proti Ukrajině?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články