Britský tisk popsal, jak finští rezervisté na arktickém cvičení NATO ponížili americké profesionály. Finská armáda to ale popřela.
Příběh se na přelomu roku rozletěl jako lavina: na cvičení Joint Viking v severním Norsku prý museli finští záložníci dostat pokyn, aby na americké vojáky tolik netlačili, protože výsledky byly „ponižující a demoralizující“. Anonymní vojenský zdroj citovaný deníkem The Times vykreslil obraz, v němž skandinávští rezervisté deklasují profesionální armádu nejmocnější země NATO. Jenže když se k věci vyjádřila finská Jaeger Brigade, uvedla, že takovou situaci „nepoznává“ — její jednotka prý vůbec nestála na opačné straně a operovala společně s Američany. Historka je sporná. Co sporné není, je širší realita za ní.
Co se na Joint Vikingu skutečně dělo
Cvičení Joint Viking 2025 proběhlo od 3. do 14. března 2025 v severním Norsku. Zúčastnilo se ho zhruba deset tisíc vojáků z devíti zemí a jeho hlavním cílem bylo prověřit schopnost Norska přijímat spojenecké posily a chránit severní křídlo aliance. Americká armáda sama popsala, že její vojáci na místě absolvovali základy arktického přežití, údržby techniky v mrazu, orientace v terénu i záchrany z ledové vody — s norskými instruktory po boku.
Formulace amerického velení je výmluvná: nešlo o demonstraci převahy, ale o získávání základních dovedností. To je jazyk, který sám přiznává, že americké jednotky teprve dohánějí to, co severské armády trénují celý rok.
Virální historka versus finské popření
Původ celé kauzy stojí na jediném anonymním zdroji. The Times přinesly tvrzení, že velitelé požádali finské záložníky, aby „ubrali“. The War Zone následně oslovil finskou Jaeger Brigade, která odpověděla jednoznačně: její jednotka nebyla OPFOR, tedy nepřátelská síla proti americkým vojákům, a cvičila na stejné straně jako USA.
Žádný oficiální after-action report, žádné skóre, žádný poměr ztrát. Existuje anonymní popis a proti němu stojí přímé popření od jednotky, která měla být údajným aktérem. Pro redakční poctivost musíme říct: konkrétní „trapas“ v té podobě, jak ho vylíčil britský tisk, není ověřitelný. Ale i kdyby byla anekdota zkomolená nebo nadsazená, směr, na který ukazuje, je doložený z úplně jiných, a mnohem závažnějších, zdrojů.
Pentagon to přiznává sám
Americké ministerstvo obrany vydalo v červenci 2024 novou arktickou strategii. Dokument bez obalu konstatuje, že operace v extrémním chladu vyžadují specifický výcvik, vybavení a mobilitu, které americké síly nemají v dostatečné míře. A výslovně počítá s tím, že se USA budou učit od spojenců s rozsáhlou zkušeností v arktickém prostředí.
Není to nový problém. Armádní strategie „Regaining Arctic Dominance“ z roku 2021 mapuje, jak americké arktické schopnosti erodovaly po konci studené války. V éře bipolárního světa měly USA robustní infrastrukturu na Aljašce, Northern Warfare Training Center i velká polární cvičení. Po pádu Berlínské zdi význam Arktidy v plánování klesl, v devadesátých letech byla inaktivována 6. pěší divize a arktický výcvik se stal okrajovou záležitostí. Návrat přišel až o tři dekády později, a mezitím severské armády svůj náskok jen prohlubovaly.
Klíčové body amerického arktického deficitu podle oficiálních dokumentů:
- Nedostatečný pravidelný výcvik jednotek pro teploty pod −30 °C
- Chybějící specializované vybavení a logistika pro arktickou mobilitu
- Závislost na spojeneckém know-how při operacích v chladu
- Potřeba obnovit infrastrukturu, která existovala za studené války
Severský blok jako arktická páteř NATO
Finsko není jediné. Norsko provozuje aliancí akreditované Centre of Excellence for Cold Weather Operations, centrum, které definuje doktrínu, standardy a výcvikové postupy pro operace v chladu pro celé NATO. Švédsko v roce 2026 poslalo své brance na cvičení na Aljašku, kde podle oficiální komunikace švédské armády „zapůsobili na americké kolegy“. I švédský model stojí na odvedencích a subarktickém výcviku od základu.
NATO na tuto realitu reaguje systémově. V prosinci 2025 rozšířilo odpovědnost Joint Force Command Norfolk o Finsko, Švédsko a Dánsko. V únoru 2026 spustilo operaci Arctic Sentry. Severní křídlo aliance přestalo být okrajovým tématem a stalo se samostatným operačním těžištěm. A jeho páteří nejsou americké divize, ale severské armády s generacemi arktické zkušenosti vtištěné do výcvikového cyklu.
Symbolický je i průmyslový rozměr: USA, Finsko a Kanada v červenci 2024 oznámily trilaterální rámec ICE Pact zaměřený na spolupráci při stavbě ledoborců. Washington finské konstrukční a průmyslové know-how aktivně potřebuje, bez něj bude vlastní ledoborcovou flotilu obnovovat výrazně pomaleji.
Co to znamená pro alianci, a pro Česko
Americká armáda neztrácí svou roli hlavního garanta NATO. Ztrácí ale automatický nárok na dominanci v každém operačním prostředí. V Arktidě dnes špičku drží severský blok a aliance na něj institucionálně sází. Pro středoevropské členy včetně Česka to neznamená přímé nasazení v polárních podmínkách, ale vyšší tlak na celkovou připravenost a sdílení nákladů na obranu severního křídla.
Jedna anonymní historka z norských fjordů může být nadsázka. Tři oficiální strategie, dvě nová velitelství a trilaterální ledoborcová dohoda nadsázka nejsou.