Německá armáda otočila směr výcviku: vojáci s přímou zkušeností z ukrajinské fronty teď učí Bundeswehr, jak bojovat v moderní válce.
Ještě před dvěma lety to fungovalo výhradně opačně. Německo v rámci mise EUMAM UA vycvičilo na svém území přes dvacet tisíc ukrajinských vojáků, nasadilo na to zhruba 1 500 vlastních příslušníků a provozovalo výcvik na třiceti lokalitách. Teď ale inspektor německého Heeru Christian Freuding v rozhovoru pro deník Welt popsal něco, co ještě před pár lety nebylo myslitelné: první skupina několika desítek ukrajinských instruktorů s přímou bojovou zkušeností dorazila na německé vojenské školy, aby učila německé vojáky. Ne symbolicky. Prakticky.
Co přesně se Němci učí
Výcvik začal ještě před Velikonocemi 2026 a probíhá na několika klíčových školách Heeru — tankové škole, ženijní škole a specializovaném centru pro bezpilotní systémy. Další rozšíření se chystá do dělostřelecké oblasti.
Freuding v rozhovoru pro odborný resortní titul Hardthöhenkurier konkrétně vyjmenoval, co Ukrajinci přinášejí:
- Drony a ochrana proti nim — od průzkumných po FPV, včetně taktik counter-UAS
- Dělostřelecké postupy — palba na velké vzdálenosti v podmínkách nepřetržitého sledování
- Ženijní práce — zakládání a otevírání překážek pod tlakem
- Velení a řízení (C2) — datově řízené rozhodování, propojení senzorů a efektorů
- Boj na „skleněném bojišti“ — operace v prostředí, kde obě strany vidí téměř vše v reálném čase
Ukrajinští instruktoři mají v Německu působit v řádu týdnů. Jejich konkrétní identitu ani příslušnost k jednotkám Bundeswehr nezveřejnil — veřejně se mluví jen o „vojácích s přímou, praktickou bojovou zkušeností“.
Čtyři mezery, které Freuding pojmenoval nahlas
V dubnovém rozhovoru pro Euronews šel Freuding ještě dál a otevřeně popsal oblasti, kde Bundeswehr zaostává: protivzdušná obrana, nepřímá palba, boj proti bezpilotním systémům a elektromagnetický boj. Nad tím vším stojí průřezový problém — chybí „integrovaná bojová schopnost“, tedy propojení lidí, velení, logistiky a dat do jednoho funkčního celku.
Nejde přitom jen o nedostatek techniky. Freuding opakovaně zdůrazňuje, že problém je systémový: po dekádách podinvestování německá armáda cvičila pro jiný typ konfliktu, než jaký se odehrává na Ukrajině. Válka vysoké intenzity proti konvenčnímu protivníkovi s masivním dělostřelectvem, tisíci dronů denně a nepřetržitým elektronickým bojem je realita, na kterou Bundeswehr nebyl stavěný. A ví to.
Freudingovu otevřenost je důležité číst jako strategickou komunikaci, ne jako doznání selhání. Německá vláda i armáda dlouhodobě připravují domácí veřejnost na vyšší obranné výdaje. Spolkový kancléř na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2026 mluvil o nutnosti zásadně změnit evropské myšlení o obraně. Pojmenování mezer legitimizuje tempo změn — včetně personálního cíle kolem 460 tisíc aktivních a záložních vojáků a budování stálé brigády v Litvě. Freuding sám pracuje s horizontem roku 2029 jako momentem, kdy by Rusko mohlo být schopné zaútočit na NATO.
Německo není výjimka — je viditelný příklad
Bundeswehr nedělá nic, co by v NATO nemělo paralelu. Aliance v roce 2025 otevřela JATEC — společné centrum pro analýzu, výcvik a vzdělávání, jehož smyslem je systematicky sbírat a převádět poznatky z ukrajinského bojiště do aliančních doktrín a operací. Ukrajinské ministerstvo obrany po prvním roce fungování centra potvrdilo, že jde o první společnou civilně-vojenskou organizaci NATO zaměřenou na proměnu plánování a výcviku na základě probíhající války.
Konkrétní příklady existují i mimo Německo. NATO oficiálně uvádí, že ukrajinští veteráni školili britské a americké vojáky v Polsku v technikách boje proti dronům. Norští instruktoři, kteří cvičí Ukrajince, zároveň přiznávají, že od nich přebírají „nejlepší současnou zkušenost z moderního boje“. Tok znalostí dávno není jednosměrný.
Český kontext: stejná architektura, jiný směr
Česká armáda je do stejné výcvikové struktury zapojená — český kontingent v rámci ST-C ve Strausbergu cvičí ukrajinské vojáky v boji v neznámém terénu, městské zástavbě a zákopech. Veřejně se ale nepodařilo dohledat, že by ukrajinští veteráni systematicky školili české vojáky po německém vzoru.
Přesto se AČR adaptuje. Velitelství pozemních sil na konci roku 2025 oficiálně vrátilo do výcviku taktiku boje v zákopech inspirovanou zkušenostmi z Ukrajiny. Výsadkáři ze 43. pluku letos rozšířili výcvik s průzkumnými a FPV drony. Směr je stejný jako u Bundeswehru — přepsat výcvik podle války, která se vede teď. Jen zatím bez ukrajinských instruktorů v českých kasárnách.
Bojiště jako učebnice
Válka na Ukrajině přepsala standardy pro všechny evropské armády, které dekády cvičily pro konflikt, jenž nikdy nepřišel, a teď čelí jinému. Bundeswehr to řekl nahlas a pozval si učitele přímo z fronty. Otázka pro zbytek Evropy není, jestli to dává smysl. Otázka je, proč to ještě nedělají všichni.